Pondělí 27. ledna 2020, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. ledna 2020 Ingrid

Miroslav Donutil se rozloučil se Sluhou dvou pánů i Národním divadlem

  8:45aktualizováno  8:45
Slavnostní šestistou reprízou v úterý definitivně skončil rekordní činoherní kus Národního divadla. Sluha dvou pánů v podání Miroslava Donutila se s první scénou rozloučil po více než dvaadvaceti letech.

Truffaldino chytne za ruku svou Smeraldinu a pronese: „A teď je teprve všechno tak..., jak má být.“ Miroslav Donutil nechává uprostřed závěrečného souvětí o něco delší pauzu a podívá se ke stropu Národního divadla, jako by si chtěl naposledy vychutnat ten pohled z prken první scény.

Spolu s koncem Sluhy dvou pánů po dvaadvaceti letech to je pro něj totiž možná i rozloučení s Národním divadlem, kde hraje od roku 1990 a kde od roku 2013 s tímto kusem pouze hostuje. „Dnes stojím na těchto prknech patrně naposledy, i když staré přísloví říká: Nikdy neříkej nikdy. Chtěl bych poděkovat za těch pětadvacet let všem kolegům, se kterými jsem se na prknech Národního a Stavovského divadla mohl potkat. Byli to báječní kolegové. Chtěl bych poděkovat svým kolegům, kteří se mnou dnes a po celou dobu Sluhy dvou pánů hráli. Šestistá repríza - úžasná věc. Beru to jako dárek. Jsem hrdý na to, že jsem mohl být členem Činohry,“ pronesl dojatý Donutil, který si vzal slovo hned po konci představení.

Následuje dlouhotrvající potlesk, který dělá definitivní tečku za rekordní inscenací Goldoniho hry, již v roce 1994 pro Národní divadlo zrežíroval Ivan Rajmont. Ten se několik měsíců před svou smrtí dohodl s uměleckým vedením divadla, že Sluhu dvou pánů, o kterého byl stále nebývalý zájem, ukončí důstojně. Vzhledem k opravám Státní opery a vytíženosti historické budovy totiž hrozilo, že by se rekordní inscenace stěhovala do Stavovského divadla.

Miroslav Donutil během šestisté reprízy Sluhy dvou pánů, která byla zároveň...
Miroslav Donutil během šestisté reprízy Sluhy dvou pánů, která byla zároveň...

Sluhu dvou pánů v Národním divadle poprvé uvedli 30. června 1994, oficiální premiéry se pak dočkal 22. září. V té době byla v polovině mandátu první vláda Václava Klause, za šest dní se měl potopit trajekt Estonia a v britské singlové hitparádě zrovna vládla Whigfield se svým Saturday Night.

Už pohled na původní obsazení má nádech historie. Spolu s tehdy třiačtyřicetiletým Donutilem se totiž na role Pantalona a Lombardiho chystal Jiří Kodet a Josef Kemr. Ani jeden z bardů však do novinky ze zdravotních důvodů nenastoupil a premiéra se posouvala z dubna na září.

Pryč z nadoblačných výšin

Jak se uvádí v (již třetí verzi) programu k inscenaci, Národní divadlo počítalo se stovkou repríz. Tehdejší šéf činohry Ivan Rajmont vyslyšel přání ředitele Jindřicha Černého, který si stěžoval, že repertoár Národního divadla je příliš intelektuální. „Dramaturgové se pohybují kdesi v nadoblačných výšinách, neberou v úvahu realitu a činohra neumí své diváky ‚normálně’ bavit,“ citoval Rajmont ředitelova slova z podzimu 1993 u příležitosti čtyřsté reprízy. Sáhl proto po klasice Carla Goldoniho z roku 1745 a populárním Miroslavu Donutilovi, který tehdy s Divadlem Husa na provázku hrál po celé zemi i v Evropě.

Fotogalerie

Šest set repríz poté se Sluha dvou pánů definitivně loučí, zahrál si v americkém Clevelandu i New Yorku, vyšel na DVD, v rolích se vystřídalo na třicet herců. Vedle Donutila po celou dobu vydržel jen Jan Novotný v roli hostinského Brighelly. „Je smutné, že to končí pro pana Donutila, ale zase je asi dobře, že se končí v tom kulminačním bodě,“ říká po derniéře Igor Orozovič, který do role Florinda naskočil hned ze začátku svého angažmá a hraje ho nyní čtvrtou sezonu.

Zvěsti o tom, že Donutil ve Sluhovi často improvizuje a pro ostatní je tak těžké s ním hrát, odmítá. „Naopak, za poslední dobu se vše zakonzervovalo. Možná to bylo na začátku, když inscenace vznikala. A je skvělé, že to pan Donutil dokáže hrát tak, že to jako improvizace vypadá,“ dodává Orozovič. Za pravdu mu dává i Vilém Udatný, který v letech 1996-2006 hrál Silvia. „Říká se, že je Mirek improvizátor, že si dělá, co chce, ale ono to tak docela není. Já to měl vždy přesně, nikdy jsme nevypadávali z textu,“ vzpomíná herec.

„Dobré je docílit toho, že se herec představením baví. Myslím, že Mirek Donutil se tím bavil od začátku. I já jsem sem vždy chodil na lehký úsměvný večer, kterým se sám jako herec pobavím,“ dodává Udatný.

Diváci tedy v úterý naposledy na Truffaldina naházeli krajíce chleba a naposledy si mezi sebou poslali růžový puding „pudlik“; sluhu dvou pánů pak nechali po šestisté odejít ze scény, tentokrát nadobro.

  • Nejčtenější
Premium

Je z ní druhá Greta. Z Emmy Watsonové se stala ekologická aktivistka

Filmová čarodějka to dopracovala k důležitým proslovům a boji za ženská práva. Co všechno už má Emma Watsonová vlastně...

TELEVIZNÍ CENY: Modrá krev, či poslední trabanty? Vyberte dokument roku

Na portálu iDNES.cz pokračuje pátý ročník televizních cen. Čtenáři vyberou postupně nejlepší český i zahraniční seriál,...

Hudební kalendář 2020: jaké největší zahraniční hvězdy letos přijedou?

Česká republika už se stala důležitou zastávkou zahraničních hudebních hvězd. V roce 2020 přijedou i ty, které ji dosud...

Ceny Trilobit mají Most! i herci Staříků, anticeny hned tři moderátoři

Český filmový a televizní svaz udělil ve 33. ročníku ceny Trilobit. Vyhráli je seriál Most! či Jiří Schmitzer a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Překvapený Hus, chuligán Žižka, mohykán Roháč. Husitská trilogie v jednom

Tvář celá zbrocená krví má jen jedno čisté místo tam, kde jsou jasně znatelné kontury sejmuté pásky přes oko. Výmluvným...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

RECENZE: Úlisné panoptikum. Skvělému Vyorálkovi stačí jen zatěkat očima

Stísněná atmosféra, zajímavá scéna, přesné herecké výkony. Nejnovější inscenace pražského Divadla Na zábradlí oplývá...

RECENZE: Minimalistická, tmavá a studená Turandot v Národním uspává

Nová inscenace Pucciniho Turandot v Národním divadle se chtěla vyhnout dekorativnímu napodobování Číny. Jenže k exotice...

Bordel zvaný socialismus. Na 70. léta se raději díváme s úsměvem, míní Noha

Do socialistické domácnosti, na fotbalové hřiště či na hřbitovní sexuální večírek se prý podívají diváci, kteří v...

Když si mocní troufají. Mejzlík hraje v Kacířských esejích filozofa Patočku

Symbolicky na výročí upálení Jana Palacha přichystal režisér Miroslav Bambušek premiéru Kacířských esejí. V novince,...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.

Najdete na iDNES.cz