Jiří Suchý z Tábora, Radúz Mácha a Filip Rajmont v divadelní adaptaci Netrpělivosti srdce

Jiří Suchý z Tábora, Radúz Mácha a Filip Rajmont v divadelní adaptaci Netrpělivosti srdce | foto: Martin Špelda

RECENZE: Trapnost na jevišti Stavovského divadla si diváka omotá

  • 3
Všechno začalo neobratností, naprosto nezaviněnou nehorázností. Alespoň tak uvádí svůj příběh hlavní hrdina románu Stefana Zweiga Netrpělivost srdce, jehož adaptaci od čtvrtka uvádí v české premiéře pražské Stavovské divadlo.

Autorem převedení na pódium a zároveň i režisérem novinky je umělecký šéf Činohry Národního divadla Daniel Špinar. Ten přiznává, že Zweigův román o jedné pitoreskní lásce je jeho srdeční záležitostí a že jej naučil říkat nesmlouvavou pravdu za každé situace.

Hrdina Netrpělivosti srdce, poručík Anton Hofmiller, zde v podání Radúze Máchy, totiž přijme pozvání na společenský večer, kde se mu podaří obrovské faux pas. Vyzve totiž k tanci chromou dceru hostitele. Zostuzen odchází a pak se sérií neobratných kroků snaží svůj přehmat napravit tak dokonale, až vzbudí v handicapované Editě (Pavlína Štorková) lásku. Z kaskády soucitu a milosrdných lží však již není úniku, Hofmiller je dívčinou rodinou postrkován k sňatku a její nechtěný cit jej pomalu začíná dusit.

Daniel Špinar spolu s dramaturgem Janem Tošovským pojali Zweigův román z předvečera první světové války téměř jako viktoriánský horor. Vzorované tapety, projekce bušícího srdce, děsivý symbol panenky, pitoreskní obličeje Hofmillerových kolegů z kasáren, zsinalá tvář ošetřovatelky. To je však jen jedna rovina, vydařená pentle na ozdobu.

Tvůrcům se především podařilo z Zweigova rozbíhajícího se románu vydestilovat skutečně to divadelně důležité. Onu soucitnou neohrabanost, se kterou se Hofmiller s trpným úsměvem řítí do Editiny náruče. Pocit trapnosti a neschopnost jednat skutečně po svém z pódia přímo čiší a omotává diváka podobně jako nebohá Edita svou zmatenou oběť. Pomáhá tomu jednak skvěle řešená otočná scéna, kde se před diváky střídají tři pokoje vzájemně propojené dveřmi. Právě tudy Hofmiller neustále prochází, což evokuje jeho vnitřní sebezpyt a zároveň hmatatelnou nemohoucnost uniknout ze stahující se sítě.

Netrpělivost srdce

80 %

Stavovské divadlo

premiéra 8. listopadu 2018

režie: Daniel Špinar

hrají: Radúz Mácha, Pavlína Štorková, Vladimír Javorský, Jana Stryková, Filip Rajmont, Jiří Suchý z Tábora, Jiří Štěpnička, Vladislav Beneš, Taťjana Medvecká, Jindřiška Dudziaková

Další výhodu má Špinarovo nastudování ve skvělé volbě herců. Pavlína Štorková je vynikající jako vždy, své Editě vyobrazené jako přestárlé copánkaté dítě dodala nepříjemný škleb, který z ní činí ještě ambivaletnější postavu. Radúz Mácha pak po nedávném Vítejte v Thébách opět dokazuje, že dorostl do velkých rolí. Osvěžení a lehkost jinak docela tíživému kusu dodávají Hofmillera neustále hecující vojáci Ferenc a Jóži (Jiří Suchý z Tábora, Filip Rajmont) či bodrý doktor Condor v podání Vladislava Beneše.

Činohra Národního divadla pokračuje Netrpělivostí srdce v dlouhé sérii adaptací literárních kusů. Po Pýše a předsudku a Spalovači mrtvol nás v této sezoně čeká třeba ještě Kytice či Topolova Noční práce. Co se Zweigova díla a Špinarova výsledku týče, to však byla podobně jako ve zmíněné Pýše a předsudku trefa do černého. Hofmillerův příběh nabízí spoustu divadelních obrazů a po dramatizaci přímo volá. Celý tým tvůrců se jí zhostil skvěle.