Sledovat jej na scéně je zážitek. Zpěvák nemusí dokazovat, že je u nás muzikálovou jedničkou, to již potvrdil v dřívějších kusech jako Bídníci či Drákula. Jiří Korn svou výjimečnost „jen“ dál potvrzuje. Kromě osobitého pěveckého podání umí pouličního trhovce dobře zahrát, což se o řadě ostatních prohlásit nedá.
Korna už potom v Golemovi nic nepřekoná. Ať už jde o ostatní herce, scénu či hudbu. A jen jedna věc se mu vyrovná: kostýmy Romana Šolce. Je vidět, že tady se nešetřilo materiálem ani nápady - oblečení ctí dobu i postavy a důmyslně lpí na detailech, které z něj dělají vizuální zážitek. Řekl bych, že tak propracované a zručně vyrobené kostýmy se v českém muzikálu ještě neobjevily. Podobně jako obrovská loutka Golema, která splnila roli největšího efektu a ohromí svojí velikostí.
Bohužel o zbývajících částech muzikálu se už v superlativech mluvit nedá. Jeho autoři se chovali správně a pragmaticky: využili legendy o monstru, které v Praze na konci šestnáctého století chrání Židovské Město před pogromy křesťanů, a připsali k ní milostný příběh židovské dívky a křesťanského chlapce.
Zachovány jsou postavy císaře Rudolfa i rabbiho Löwa, jinak jde o příběh originální. Golem není přerostlým hliněným igráčkem z filmů Císařův pekař a Pekařův císař, nýbrž mrštnou postavou, která umí měnit velikost a brát na sebe obličeje mrtvých i živých a je také schopna lidského citu.
Příběh je dobře převyprávěný, ale šancí, které se nabízely, naplno nevyužil. Jako by hlavním kritériem bylo odvyprávět a jít domů. A toho se bohužel drží i hudební doprovod Karla Svobody.
Ne, ta hudba není špatná, na to už má její autor jistý kredit. Je však tentokrát nevýrazná a nectí potenciál příběhu. Nezrodil se zde žádný hit, který by se prosadil i mimo muzikálové jeviště, tak jako se to Svobodovi podařilo například s písní Jsi můj pán z Draculy.
Jiným příkladem může být duet Lucie Bílé a Lindy Finkové z původního Krysaře. Jejich číslo je hádkou, kdy dámy skvěle vystupňují zpěv, zatímco v pozadí bouří a graduje hudba. A v Golemovi? Podobné setkání Finkové se Šoralovou je duetem bez náboje a chutná jako zvětralé šampaňské. A neplatí to jen na tomto místě - šťavnatosti, která by rozpumpovala srdce diváků na rychlejší kmitočty, se prostě Golemovi nedostává.
Filipu Renčovi nelze upřít pár silných inscenačních momentů, třeba loučení s mrtvou za doprovodu ženského vokálu patří k největším zážitkům. Dojem z průměrnosti však nevyvrátí.
K. SVOBODA, Z. ZELENKA, L. F. HAGEN, F. RENČ - Golem
Divadlo Hybernia, Praha, režie Filip Renč. Hrají Josef Vojtek, Lucia Šoralová, Jiří Korn, Linda Finková. Premiéra 24. listopadu.
Hodnocení MF DNES: 50%
