Lichý Falstaff z Hradu: Možná jsem typ jako Werich, ale nemůžu za to

  7:23aktualizováno  7:23
Norbert Lichý, člen ostravského divadla Petra Bezruče, září na shakespearovských slavnostech. Hraje Falstaffa v Jindřichovi IV. Když hrál v Rozmarném létě, srovnávali ho kritikové s Rudolfem Hrušínským, teď se píše, že Lichý hraje jako Werich.

Z inscenace Jindřich IV. | foto: Archív Letních shakespearovských slavností

"To je věc kritiků a jejich potřeba škatulkovat. A mě to mrzí, protože mi tím vlastně naznačují, že někoho kopíruju. I když společnost je to krásná. Jsem možná podobný herecký typ, jako byl Jan Werich, ale už tato myšlenka je víc než troufalá. Není to vědomé a nemůžu za to," říká Lichý.

Werich Falstaffa miloval. Jak to máte vy?
Falstaff je člověk, který žije život naplno. Z každé maličkosti umí udělat věc, kolem níž se točí celý svět. Je to požitkář, přirozený filozof, člověk s obrovským srdcem. Ale také chlap, který jde přesně za svým cílem. Svým vtipem a rozumem ovládl podsvětí a touží svoji moc, kterou má tam dole, rozšířit i o moc, která je nahoře, na dvoře králů. Miluje srandu. A má rád prince Jindřicha, zároveň si ovšem uvědomuje, že Jindřich jsou jeho schody do nebe. Falstaff věří v opravdové přátelství a že slovo platí, v tom je jeho naivita. A na to nakonec dojede. Mám to podobně, taky věřím tomu, že dané slovo platí. A jsem stejný požitkář.

Toužil jste si ho zahrát už dřív?
Říkal jsem si, že jsem na Falstaffa ještě mladý. U nás v Ostravě v Divadle Petra Bezruče jsem navrhoval, abychom hráli Werichovu variaci na Shakespeara, Falstaffovo babí léto. A divím se, že se to nikde nehraje.

Proč ne? To je přece krásný text.
Říkali, že tady není žádný Werich, tak je to prý nehratelné.

To je zvláštní argument.
To je argument těch, kteří divadlo studují. Já ho nestudoval, tak se v tom nevyznám.

Pořád to cítíte jako handicap, že nemáte hereckou školu?
Když jsme zkoušeli Jindřicha, přidělili mi úžasnou učitelku, která mi dávala lekce jevištní mluvy, učila mě práci s dechem. Jsem u divadla sedmadvacet let a některé věci jsem objevil teprve teď. Schází mi i kontakty, které vznikají na škole, spolužáci, které bych znal.

Jak se vám zkoušelo na Hradě? Shakespearovské slavnosti mají pověst dost vyčerpávajících nočních zkoušek.
To bylo hodně náročné. Měsíc jsem jezdil z Ostravy, pak jsem naložil maminku a psa a nastěhovali jsme se dočasně do Prahy. Nejhorší byl přesun ze zkušebny, kde je slyšet každé šeptnutí, do prostoru purkrabství, kde není slyšet vůbec nic. Zkoušíte v noci, představení je krásně nasvícené, už z toho začíná být divadlo a pak zjistíte, že první polovina se stejně bude hrát za světla. Pak do toho začne pršet. Takže mě tři dny před premiérou stihla horečka, antibiotika a dvě zrušené generálky. Ale divadlo má tuhý kořínek, vydrží vše, kromě hlouposti a nýmandství.

V ostravském divadle jste skládal i hudbu k představením. Tady ji dělal Jan Muchow.
A krásně. Má to atmosféru. Tohle je muzika, která je o pár let dál, než vidím já. Já jsem dítě bigbítu, tady jde o počítače. Možná bych ale měl zlepšovák: zvukové bedny by mohly být i za lidmi a občas by se v nich mohlo něco šustnout. Jako v kině. Když se kdysi začalo promítat Dolby Surround, šel jsem na Jurský park. Když za mnou přeběhl ten ještěr, málem jsem zařval, jak jsem se lekl. Ale byl jsem šťastnej, že zvuk může být takhle dokonalý. Takové vychytávky mám rád. Proč tohle někdo na divadle neudělá? Asi budu muset být první...

Kdy jste se poprvé setkal se Shakespearem?
V šumperském divadle jako elév, dávali jsme Sen noci svatojanské. Hrál jsem dvě velmi vedlejší role, byl jsem hubený, měl jsem na sobě saténové kalhotky a foukal jsem do roury od varhan, které byly na scéně. U Bezručů jsem se pak výrazněji se Shakespearem potkal jako Claudius v Hamletovi v režii překladatele Jiřího Joska. To byl Shakespeare bez kulišáren a modernizací. K Bezručům chodí na představení hodně mlaďochů, kteří by to jinak nečetli. Člověk by měl tyhle důležité hry poprvé poznat tak, jak je autor napsal, aby se pak mohl srovnat třeba s tím, že Hamlet jezdí na koloběžce a je ženská.

Shakespeare zemřel před čtyřmi staletími, v čem je aktuální?
To je omyl, Shakespeare stále žije. Je aktuální a současný úplně ve všem. Co slovo, to perla. O charakterech, o lidech. Láska je pořád stejná, lidé a jejich duše také. Mění se jen prostředky, kterými lásku nebo moc získáváme, ale jinak je to stejné jako tehdy. Člověk, který to dokáže pochopit a pojmenovat, zůstává nesmrtelný.

Hrajte o volné lístky

Portál iDNES.cz a pořadatelé Letních shakespearovských slavností vás zdarma zvou na představení Macbeth. Volné lístky jsou na představení od 5. do 10. sprna.

Mohlo by vás zajímat

23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Zemřela zpěvačka Věra Bílá, romská hvězda plánovala velký comeback

Zpěvačka Věra Bílá v listopadu 2018

Ve věku čtyřiašedesáti let zemřela světoznámá zpěvačka Věra Bílá. Tento týden přitom měla zahájit plánované comebackové...

Zemřel Stanislav Zindulka, vtipný a dvorný kavalír ze starých časů

Herec Stanislav Zindulka na snímku z června 2017

Ve věku 86 let zemřel člen hereckého souboru Činoherního klubu, držitel Thálie i Českého lva Stanislav Zindulka. Zprávu...

RECENZE: Opravdu pocta Vondráčkové? Muzikál Kvítek mandragory klesl ke dnu

Jaromír Nosek a Miroslav Etzler v muzikálu Kvítek mandragory

Původní muzikál připravený na motivy písní Heleny Vondráčkové měl ve středu premiéru v Divadle Broadway. Tvůrci divákům...

Televizní rada si všimla vulgarit v seriálu Most!, žádá nápravu

Michal Isteník, Vladimír Škultéty, Martin Hofmann, Zdeněk Godla a Miloš...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se vrátila k seriálu Most!, který se již uzavřel. Upozornila Českou televizi,...

KOMENTÁŘ: Hitler může, Jackson ne? Když se upravuje historie, končí legrace

Záběr z odebrané epizody seriálu Simpsonovi

Děda Simpson prý za svého pobytu v Evropě předváděl striptýz Adolfu Hitlerovi. To je v pořádku. Ale když jeho syn Homer...

Další z rubriky

Aluminiová královna připomene hrůzy rusko-čečenského konfliktu

Johana Schmidtmajerová v hlavní roli inscenace Aluminiová královna

Do čečenské metropole Grozného v jeho nejhorších dobách zve diváky divadelní produkce pražské MeetFactory. Právě zde má...

RECENZE: Nebe mlčí, doly bdí. Hladová země jde až za hranici kýče

Bohdana Pavlíková a Petr Buchta v kusu Hladová země

Novodobý mýtus o městě, které se chtělo odrazit ode dna, a tak vyrvalo své bohatství z břicha samotné země. Poeticky...

Vilhelmová si zahraje Medu Mládkovou, představení oslaví její stovku

Tatiana Vilhelmová jako Meda Mládková

Pod jednoduchým a výmluvným názvem Meda vzniká speciální představení, které chce přímo v Sovových mlýnech oslavit život...

ZE ŽIVOTA: Je druhé dítě velká změna?
ZE ŽIVOTA: Je druhé dítě velká změna?

jak jste zvládli druhé dítě? Jak moc velká změna to je? A ruku na srdce,” lituje”někdo? Mám strach, sbych jednou nelitovala, ze jsem druhé dítě neměla, než měla…

Najdete na iDNES.cz