Sobota 14. prosince 2019, svátek má Lýdie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 14. prosince 2019 Lýdie

Lichý Falstaff z Hradu: Možná jsem typ jako Werich, ale nemůžu za to

  7:23aktualizováno  7:23
Norbert Lichý, člen ostravského divadla Petra Bezruče, září na shakespearovských slavnostech. Hraje Falstaffa v Jindřichovi IV. Když hrál v Rozmarném létě, srovnávali ho kritikové s Rudolfem Hrušínským, teď se píše, že Lichý hraje jako Werich.

Z inscenace Jindřich IV. | foto: Archív Letních shakespearovských slavností

"To je věc kritiků a jejich potřeba škatulkovat. A mě to mrzí, protože mi tím vlastně naznačují, že někoho kopíruju. I když společnost je to krásná. Jsem možná podobný herecký typ, jako byl Jan Werich, ale už tato myšlenka je víc než troufalá. Není to vědomé a nemůžu za to," říká Lichý.

Werich Falstaffa miloval. Jak to máte vy?
Falstaff je člověk, který žije život naplno. Z každé maličkosti umí udělat věc, kolem níž se točí celý svět. Je to požitkář, přirozený filozof, člověk s obrovským srdcem. Ale také chlap, který jde přesně za svým cílem. Svým vtipem a rozumem ovládl podsvětí a touží svoji moc, kterou má tam dole, rozšířit i o moc, která je nahoře, na dvoře králů. Miluje srandu. A má rád prince Jindřicha, zároveň si ovšem uvědomuje, že Jindřich jsou jeho schody do nebe. Falstaff věří v opravdové přátelství a že slovo platí, v tom je jeho naivita. A na to nakonec dojede. Mám to podobně, taky věřím tomu, že dané slovo platí. A jsem stejný požitkář.

Toužil jste si ho zahrát už dřív?
Říkal jsem si, že jsem na Falstaffa ještě mladý. U nás v Ostravě v Divadle Petra Bezruče jsem navrhoval, abychom hráli Werichovu variaci na Shakespeara, Falstaffovo babí léto. A divím se, že se to nikde nehraje.

Proč ne? To je přece krásný text.
Říkali, že tady není žádný Werich, tak je to prý nehratelné.

To je zvláštní argument.
To je argument těch, kteří divadlo studují. Já ho nestudoval, tak se v tom nevyznám.

Pořád to cítíte jako handicap, že nemáte hereckou školu?
Když jsme zkoušeli Jindřicha, přidělili mi úžasnou učitelku, která mi dávala lekce jevištní mluvy, učila mě práci s dechem. Jsem u divadla sedmadvacet let a některé věci jsem objevil teprve teď. Schází mi i kontakty, které vznikají na škole, spolužáci, které bych znal.

Jak se vám zkoušelo na Hradě? Shakespearovské slavnosti mají pověst dost vyčerpávajících nočních zkoušek.
To bylo hodně náročné. Měsíc jsem jezdil z Ostravy, pak jsem naložil maminku a psa a nastěhovali jsme se dočasně do Prahy. Nejhorší byl přesun ze zkušebny, kde je slyšet každé šeptnutí, do prostoru purkrabství, kde není slyšet vůbec nic. Zkoušíte v noci, představení je krásně nasvícené, už z toho začíná být divadlo a pak zjistíte, že první polovina se stejně bude hrát za světla. Pak do toho začne pršet. Takže mě tři dny před premiérou stihla horečka, antibiotika a dvě zrušené generálky. Ale divadlo má tuhý kořínek, vydrží vše, kromě hlouposti a nýmandství.

V ostravském divadle jste skládal i hudbu k představením. Tady ji dělal Jan Muchow.
A krásně. Má to atmosféru. Tohle je muzika, která je o pár let dál, než vidím já. Já jsem dítě bigbítu, tady jde o počítače. Možná bych ale měl zlepšovák: zvukové bedny by mohly být i za lidmi a občas by se v nich mohlo něco šustnout. Jako v kině. Když se kdysi začalo promítat Dolby Surround, šel jsem na Jurský park. Když za mnou přeběhl ten ještěr, málem jsem zařval, jak jsem se lekl. Ale byl jsem šťastnej, že zvuk může být takhle dokonalý. Takové vychytávky mám rád. Proč tohle někdo na divadle neudělá? Asi budu muset být první...

Kdy jste se poprvé setkal se Shakespearem?
V šumperském divadle jako elév, dávali jsme Sen noci svatojanské. Hrál jsem dvě velmi vedlejší role, byl jsem hubený, měl jsem na sobě saténové kalhotky a foukal jsem do roury od varhan, které byly na scéně. U Bezručů jsem se pak výrazněji se Shakespearem potkal jako Claudius v Hamletovi v režii překladatele Jiřího Joska. To byl Shakespeare bez kulišáren a modernizací. K Bezručům chodí na představení hodně mlaďochů, kteří by to jinak nečetli. Člověk by měl tyhle důležité hry poprvé poznat tak, jak je autor napsal, aby se pak mohl srovnat třeba s tím, že Hamlet jezdí na koloběžce a je ženská.

Shakespeare zemřel před čtyřmi staletími, v čem je aktuální?
To je omyl, Shakespeare stále žije. Je aktuální a současný úplně ve všem. Co slovo, to perla. O charakterech, o lidech. Láska je pořád stejná, lidé a jejich duše také. Mění se jen prostředky, kterými lásku nebo moc získáváme, ale jinak je to stejné jako tehdy. Člověk, který to dokáže pochopit a pojmenovat, zůstává nesmrtelný.

Hrajte o volné lístky

Portál iDNES.cz a pořadatelé Letních shakespearovských slavností vás zdarma zvou na představení Macbeth. Volné lístky jsou na představení od 5. do 10. sprna.

  • Nejčtenější

Ve věku 61 let zemřela zpěvačka Roxette Marie Fredrikssonová

V pondělí 9. prosince zemřela švédská zpěvačka Marie Fredrikssonová, která společně se skladatelem a kytaristou Perem...

RECENZE: Tereza Brodská udělala pro své parádní sólo víc než všechno

Pokud se krásná herečka dovede zohavit a shodit až k vyložené trapnosti, pak je vážně dobrá. Což ukázkově platí pro...

RECENZE: Kdepak komedie, Špindl 2 je prostě reklamní kampaň

Domácí romantické komedie mají jednu obdivuhodnou schopnost. Kdykoli se zdá, že hůř už být nemůže, dokážou pravý opak....

RECENZE: Curiosa slibuje lekci neřesti s katalogem ženských zadnic

Francouzský film Curiosa jde do kin s omezením „do patnácti let nevhodný“, ač by počtem lechtivých scén vydal i na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Manželské etudy s reklamkou. Svatba je mejdan, příbuzní nikde

Každý osud je jedinečný, takže hledat v cyklu Hany Třeštíkové Manželské etudy: Nová generace obecnější sociologickou...

Premium

Zoufale jsme se snažili postřeleného muže zachránit, líčí lékař z Ostravy

Hrudní chirurg Marcel Mitták z Fakultní nemocnice Ostrava se snažil s týmem zdravotníků zachránit jednoho z těžce...

Premium

Na Gottově pohřbu jsem se bál, že spáchám atentát na Zemana, říká Strach

Každý se ho ptá na Anděla Páně 3. Jiří Strach ale trpělivě vysvětluje, že to nezáleží jen na něm. „Rozhodujeme o tom...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

  • Další z rubriky

TIPY NA DÁRKY: Jediný balíček unese 50 hodin Wericha či 16 hodin Semaforu

Hned dvě velké kompilace přináší před Vánocemi milovníkům divadla či mluveného slova vydavatelství Supraphon. Obě se...

Svět je nám otevřen, zato doma se už pořádně nevyznáme, zní z Ypsilonky

Pražskou ulicí Spálená a domem s číslem popisným 16 provede diváky první premiéra, kterou na sezonu nachystalo zdejší...

VIDEO: Gin Game. Z Bohdalové a Kňažka se stali vášniví karbaníci

Nejnovější premiérou pražského Divadla Na Jezerce bude inscenace populární hry Gin Game. Podívejte se na krátkou ukázku...

Jakešova lítost, Dubčekovo zadostiučinění. Simulace vrací diváky o 30 let

Nová budova Národního muzea tento týden znovu hostila Federální shromáždění. V rámci projektu Sametová simulace zde...

DÁRKY PRO BABIČKU: Potěšte ji pod vánočním stromkem něčím originálním
DÁRKY PRO BABIČKU: Potěšte ji pod vánočním stromkem něčím originálním

Ještě vám chybí dárek pro milovanou babičku a přemýšlíte, co jí nadělit pod stromeček? Připravili jsme pro vás malou inspiraci.

Najdete na iDNES.cz