Dagmar Havlová odchází z vinohradské scény po čtyřiceti letech, byť jistou dobu stála mimo jeviště kvůli povinnostem první dámy. Podle herečky „už nastal čas v nejlepším odejít“, a k odchodu si vybrala právě postavu Kláry, kterou kdysi z města Güllen vyhnali a která se tam nyní vrací jako miliardářka.
„Byla jakožto těhotná dívka vyhnaná celým městečkem i svou první láskou Illem, prošla bahnem světa, vypracovala se do vysoké pozice, má hodně peněz. A rozhodla se, že se vrátí a vezme spravedlnost do svých rukou,“ naznačuje herečka úvodní situaci představení.
„Moje Klára je asi jiná v prožitku, více zdůrazňuje humor, je rozhodnutá vykonat pomstu, ale vzpomínky ji dostihnou,“ porovnává Havlová své podání s předchozími verzemi role, kterou zde třeba v roce 1996 ztvárnila Jiřina Jirásková.
„Nechtěla jsem, aby byla jenom černobílá, ale aby měla i spoustu jiných hodnot, a hlavně, aby se vyvíjela a aby také bojovala sama se sebou,“ uvažuje Havlová. „Nehraji tu roli jednostrunně, ale v každé scéně se snažím být trochu jiná, aby divák pochopil její jednání a aby si do poslední chvíle nebyl jist, jak se rozhodne a jestli dokáže spravedlnost vykonat,“ pokračuje.
V úloze Illa se objeví ředitel divadla Tomáš Töpfer. „Hra ani tak nevypovídá o Illovi nebo o ‚staré dámě‘, ale o tom, co se může stát s lidskými charaktery. Jak se může změnit humanistické přesvědčení těch, kteří tvrdí, že by se nikdy nepodíleli na žádném zločinu. Až se nakonec jeho strůjcem stane prostý a slušný člověk,“ naznačuje herec.
Töpfer se i vrátil k tomu, proč se Dürrenmattova klasika už potřetí vrací na zdejší pódium. „Předchozí inscenace měla premiéru v roce 1996, což je téměř pětadvacet let, za tu dobu odrostla více než jedna generace diváků. Těm, kteří tu inscenaci viděli jako studenti, je dnes 45 let a kolik lidí má šanci si na tehdejší představení vzpomenout? Dürrenmattova hra je navíc klasickým titulem, a takovéto tituly na jeviště repertoárového souborového divadla patří,“ uvedl.
„Návštěva staré dámy je stále aktuální, a to nás vždycky dožene. Samozřejmě jiná byla situace po druhé světové válce, kdy mohla vyvolávat úvahy o kolektivní vině. Tentokrát si myslím, že inscenace bude rezonovat jinak. Kolektivní vina je zajímavé téma a objevuje se v různých obdobích vývoje lidské společnosti: Jsme my kolektivně vinni za to, v čem teď žijeme? Poneseme kolektivní vinu za to, že znečišťujeme planetu? Podobné otázky by člověka mohly a měly při sledování této inscenace napadat,“ uvažuje Töpfer. Podobně jako před dvěma lety ve Lvovi v zimě, i zde oba herce režíruje Jan Burian.
„Myslím, že režisér zinscenoval tuto hru velmi dobře – vytvořil paralelu k současnosti a ukázal, co dokážou peníze udělat s charakterem člověka,“ dodává Havlová.
Železný a Písařovicová
Spolu s oběma herci se v Návštěvě staré dámy objeví Petr Kostka, Aleš Procházka, Oldřich Vlach či třeba Jiří Šesták. Diváka ve výčtu dalších herců pak asi trochu překvapí dvě jména současných novinářů, tedy Daniely Písařovicové a Jakuba Železného. „Ve hře jsou od autora napsaní reportéři, my vycházíme z toho, že současní reportéři jsou vybaveni kameramanem s kamerou a komentují pro diváky situaci v přímém přenosu. Daniela Písařovicová a Jakub Železný hrají v naší inscenaci sami sebe,“ vysvětluje ředitel Vinohrad.
„Používáme kamery, projekční plátno, vysíláme přímý přenos moderovaný známými novináři, kteří se při představeních budou střídat a přinášet divákům informace o tom, co se v Güllenu právě děje,“ dodává. Premiéru chystají Vinohrady už v pátek večer.
