V době sedmdesátých a osmdesátých let reflektovaly Gorinovy hry osudy jedince ve společenských mechanismech. "Aniž bychom zatratili tento rozměr, na Gorinově hře nás zaujal vztah muže a ženy. Text zaznamenává krizi typického čtyřicátníka. Pojednává o zralém muži, který naváže známost s výrazně mladší ženou," komentuje dramaturgický záměr Karel Tománek. Naráží tak na známý historický fakt, kdy se anglický král Jindřich VIII. ve svých pětatřiceti letech začne ucházet o teprve osmnáctiletou Annu Boleynovou.
"Gorinova hra, i když vychází z historické tématiky, nelpí na historických pravděpodobnostech, její podtitul je fantasie, proto je podle mne dobrá," vyznává se režisér Miroslav Krobot, známý především ze svých inscenací v Národním a Dejvickém divadle. Na Gorinově svobodomyslnosti mu však nejvíce imponuje žánrová neurčitost.
"Balanc mezi tragédií, komedií, historickou hrou, to je na Královských hrách to nejzajímavější." Ve své bohaté inscenační praxi se s ruským autorem setkává již po čtvrté. Dvě z nich přitom byly ve své době po pěti reprízách úředně zakázány.
"Naše divadlo má silný herecký soubor, jelikož pan Krobot je znám svým důrazem na práci s herci, rádi jsme jej pozvali. Gorinova hra byla napsána pro velké divadlo, jsme potěšeni, že ji dramaturgie pro nás objevila," vyzdvihuje inscenační klady Královských her šéf činohry Juraj Deák.
Výtvarnou podobu scény a kostýmů navrhla hostující Marta Roszkopfová, hudbu složil Nikos Engonidis. V hlavních rolích vystoupí Jan Fišar a teprve osmnáctiletá konzervatoristka Lucie Štěpánková v alternaci s Apolenou Veldovou. Premiéru lze navštívit v sedm hodin večer v Divadle Jiřího Myrona.
- sobota 28. dubna 2001
