Takový názor sdílí například majitel olomoucké Galerie Caesar Miroslav Schubert.
"Naše prodeje nejsou moc výrazné. Je to možná i tím, že všechny výstavy, které u nás pořádáme, orientujeme na náročnějšího návštěvníka, a proto nejsou poplatné nějakému obecnému vkusu nebo módním trendům. Jiné prodejní galerie to mají naopak a soustřeďují se spíše na výtvarníky, jejichž díla se líbí většině lidí. Mají tak alespoň jistotu, že něco prodají," uvedl galerista.
"My bychom byli samozřejmě také rádi, kdyby se "naše obrazy" více prodávaly, ale v tuto chvíli má naše galerie funkci více výchovnou než prodejní,“ dodal Schubert.
Do jeho galerie chodí podle jeho slov spíše poučení návštěvníci, kteří výtvarnému umění rozumí.
"Ti však obvykle nebývají tolik majetní. Alespoň ve srovnání s některými bohatšími lidmi, kteří mají o výtvarném umění jen povrchní znalosti, ale zato disponují více penězi, za které nakupují vesměs módní autory. Táhne třeba Adolf Born nebo Kristian Kodet. Ten mě ale osobně moc nezajímá," přiznává se Schubert.
Tak jako v jiných oblastech kultury existuje i ve výtvarném umění určité snobství. "Nedovzdělaní lidé mají často pocit, že když jim na stěně visí obraz nějakého módního autora, tak mají zaručenou kvalitu. Může to tak být, ale není to úplně jisté," podotkl galerista.
S klesajícím zájmem o nákup výtvarného umění se potýká rok od roku i přerovská Galerie Atrax. Pokud se už některé obrazy prodají, pocházejí většinou od renomovaných autorů a méně od regionálních výtvarníků.
"Mezi nejúspěšnější práce, co se prodejnosti týče, patří například obrazy Adolfa Borna, Oty Janečka, Oldřicha Kulhánka a dalších. Známá jména jsou pro sběratele určitou zárukou toho, že se jim peníze investované do výtvarného umění zúročí. Hodnota obrazů totiž s přibývajícími lety většinou roste," uvedla spolumajitelka galerie Světlana Kavková.
Mezi stabilní zákazníky podle ní obvykle patří lidé ze střední vrstvy společnosti. "Hodně nás navštěvují právníci, lékaři nebo obecně vzdělaní lidé. Snobové k nám nechodí. To byl spíš problém, který se objevil ve výtvarném umění na počátku devadesátých let," řekla galeristka.
Na nižší zájem o nákup výtvarného umění si stěžuje také majitelka šumperské Galerie Ave Art Ludmila Horálková.
"Určitě se na tom podepsala špatná finanční situace lidí. Ale nejen to. Umění se v dnešní době odsouvá stále více na druhou kolej. Lidé utrácejí za elektroniku nebo dovolenou a na nákup umění už jim mnoho peněz nezbývá. Pokud se nám podaří prodat nějaký obraz, jedná se o většinou o olejomalby, které se pohybují v nižších cenových kategoriích. Obyčejně kolem dvou tří tisíc korun," uvedla majitelka galerie.
