Ve výpravném Letci, v komorním dramatu Na dotek a v dětském příběhu Řada nešťastných příhod, kde propůjčil hlas vypravěči Lemonymu Snicketovi.
* Natočil jste šest filmů za dva roky. Neunavíte sám sebe i diváky?
Není ideální, že všechny mé filmy přicházejí do kin jeden za druhým během čtyř pěti měsíců. Ale dělal jsem je proto, že mi připadaly velice rozdílné, i typem rolí. Navíc jsem od loňského března nepracoval. Užíval jsem si odpočinku s dětmi a cestování. Práce byla skutečně vzrušující, dostal jsem se do bodu, kdy jsem žádnou z nabídnutých příležitostí neodmítal. Logicky i časově to vycházelo. A rozhodně jsem si tím neřešil manželské problémy, jak tvrdí bulvár.
* Jakou zkušenost jste tedy získal?
Udělal jsem velký skok v kariéře. Uvědomil jsem si, že se mohu spoléhat na vlastní instinkt a zkušenost. Je to podobné, jako když cvičíte své svaly - pak cítíte stále více sebejistoty, že je můžete používat.
* Čím vás zaujal původně divadelní příběh Na dotek?
Neobyčejnými dialogy a soustředěným pohledem na čtyři hlavní postavy. Neexistoval den, kdy bych si mohl odpočinout, všechny scény jsou velice emocionální. Navíc přesto, že jde o muže a ženy, kteří se milují a rozcházejí, líčí Na dotek také bitvu mezi dvěma muži. Je pro ně málem důležitější vyspat se s ženou svého soka, než získat tu, kterou milují.
* Ocitl jste se na titulu časopisu People jako nejpřitažlivější muž světa...
Nikdy nevěřte tomu, co si přečtete v tisku.
* Přesto se musím zeptat, co si o tom myslíte a co jste v tom okamžiku dělal?
Nevzpomínám si, ale jsem si jist, že jsem někde byl. Co jsem dělal? Byl jsem v Tokiu. Ano, tady máte příběh, pokud mu chcete věřit. Byl jsem tam zrovna v době zemětřesení a ta zpráva byla jeho pokračováním. Ne, vážně, jsem ohromně potěšen, ale neberu to strašně vážně. Lidé v našem oboru dostávají často otázky, co mají nejradši, koho milují. Mě to nikdy nezajímalo, nemám hodnoty seřazené podle žebříčků. Měním názory tak často, jako se mění vítr, podle toho, jak žiji a jak se učím poznávat. Kromě toho o mně letos napsali také mnoho špatného, takže nevím - mám věřit obojímu? Raději nevěřím ničemu.
* Nicméně podle Matta Damona byl prý Brad Pitt smutný, když titul nejpřitažlivějšího muže nevyhrál.
Cože? Neuvědomil jsem si, že to je závod. Dobře, schovám si tedy na obhajobu titulu v příštím roce několik trumfů. Třeba steroidy. Stačí pár vpichů.
* Vaše kariéra je v současné době oslnivá, dokázal jste si vybrat nádherné věci. Kdo vás inspiroval?
Spousta lidí. Chtěl bych poděkovat svému agentovi a dalším lidem, na které si vzpomínám. Kolik na to máte stránek? Jen odstavec? Můj otec říkával, že pokud mám přijít někam pozdě, tak si to mám užít. Myslím, že to byla nejlepší inspirace.
* Můžete to vysvětlit?
Znamená to, že pokud jste tím, který přichází pozdě, nemělo by vás to rozčilovat. Sedněte si a užívejte si dne, dokud se nedostanete na místo, kam jste původně šel.
* Jak jste se naučil žít se slávou a s popularitou?
Dobré na téhle zkušenosti je, že nejste nervózní. Víte, že už jste za vodou. Žijeme v době, která příliš nestojí o ostrou kritiku, jež by chtěla změnit svět. To platí tady v Americe i doma v Anglii. Vracet se domů je pro mě nejdůležitější. A také se snažím udělat cokoli ještě krásnější, bezpečnější...
* Můžete se procházet v Londýně, aniž by vás obtěžovali fanoušci?
Jistě.
* I poté, co jste „nejvíce sexy“ muž na světě?
O tom jsem nepřemýšlel. Možná teď ne.
* Ve filmu Letec jste rolí Errola Flynna, hvězdy 30. let, vstoupil do zlatého věku Hollywoodu...
Přál bych si, abych tehdejší dobu prožil. Kulisy vypadaly tak skutečně! Chtěl bych se vrátit ke kouzlu doby, kdy každý nosil klobouk a na večírky smoking. Strávil jsem při natáčení Letce pět dní v říši fantazie.
* Věříte na pohádky?
Odjakživa si myslím, že Popelka je snad nejnudnější rolí vůbec. Mnohem raději bych hrál jedovatou čarodějnici.
* Na čem pracujete?
Až do konce loňského roku jsem odpočíval, žádnou práci jsem neměl. Pak přišla role reportéra Jacka Burdena v remaku snímku Všichni královi muži, v přípravách je i film Dexterity. A v roce 2006 bych se chtěl vrátit na londýnskou divadelní scénu.
