"Původním plán počítal asi před desíti roky se zřízením památníku v bývalém bytě profesora Absolona v brněnské Všetičkově ulici. Dům je však zčásti v soukromém majetku a narazili jsme na nesouhlas majitelů s provedením rozsáhlejších oprav a od záměru jsme byli nuceni upustit," připomněl nedávnou historii Absolonův žák a pracovník Moravského zemského muzea Karel Valoch. Rozsah památníku byl původně plánován na prostorný byt zahrnující čtyři pokoje s příslušenstvím.
"V rámci budov zemského muzea nebylo možné tak velký prostor získat, takže expozice bude umístěna jen v jedné místnosti a bude připomínat badatelovu pracovnu, z níž se zachránily dva stoly a regály s knihami," řekl Valoch.
On sám uspořádání bytu profesora Absolona důvěrně znal, protože vědce dlouhá léta navštěvoval a po úmrtí jeho ženy knihovnu a archiv uspořádával. "Vstříc nám vyšli i potomci Absolona, syn Karel Absolon mladší a dcera Ali Blok, kteří svěřili muzeu pro účel památníku celou vědcovu pozůstalost a současně dcera přispěla i finančně," dodal.
Osobnost Karla Absolona má v Moravském zemském muzeu významné místo, protože zde pracoval od roku 1907 až do svého důchodu v roce 1938.
V muzeu založil oddělení pro diluvium, které se stalo základem pro dnešní ústav Anthropos. V Moravském krasu se Absolon věnoval studiu podzemní fauny a zabýval se paleolitickým osídlením Moravy.
