„Je to neúnosné. Kamkoli se člověk hne, tak na něj vybafne pes. A nejsou to žádní malí podvraťáci, ale pěkní hafani,“ stěžuje si například Marta Solařová. „Jsou agresivní na dospělé, na děti. Člověk má strach, že se něco stane. Manžela mojí kamarádky před několika dny pes na ulici pokousal. Sousedka šla s vnučkou na procházku a na tu malou pes skočil a povalil ji.“
Pobíhající tuláci už v obci roztrhali několik slepic. Útočí na psy na vodítku a troufnou si i na jejich majitele, kteří své miláčky brání.
Starosta Jiří Mařík potvrdil, že v posledních týdnech se situace vymkla kontrole. Kvůli řádění psů, kteří podle starosty patří většinou místním obyvatelům a vietnamským podnikatelům, volal už několikrát odchytovou službu.
„To ale není jen odchyt. Také je toho psa třeba ubytovat, krmit, vyvěsit zprávu na internetu. Celá ta sranda kolem stojí obec přibližně šest tisíc korun. V poslední době je toho čím dál víc a psi jsou často agresivní. Je to pár dnů, co tady pes pokousal člověka,“ stěžuje si starosta.
Ženy se bojí chodit samy večer domů
„Ženské jdou na drb k sousedům a pak se večer kvůli psům bojí samy domů. Tak volají chlapům do hospody, aby jim šli naproti,“ řekl starosta.
Problémy se vyostřily natolik, že obec se dvěma stovkami obyvatel připravuje vyhlášku, která má volné pobíhání psů po obci zakázat.
„Už nám došla trpělivost. Až bude vyhláška, bude jednodušší viníky postihnout,“ doufá starosta, který kvůli tomu hodlá osobně obejít všechny majitele psů, zkontrolovat, zda mají zaplacený stokorunový poplatek a rozdat pro jejich zvířata identifikační známky. Vyhlášku chce představit zastupitelům už na příští schůzi.
Podle jeho slov budou mít majitelé psů k dispozici i prostor, kde budou moci své miláčky vyvenčit, aniž by se vystavovali postihu. „Vybrali jsme místo za bývalou školou a parčík u nádraží,“ dodal s tím, že znění vyhlášky musí ještě schválit ministerstvo vnitra.
Na cestu po vsi si berou do ruky pohrabáč nebo lopatu
Vedle místních zvířat se ale v malé obci u hranic s Německem objevují psi, kteří prokazatelně nikomu nepatří.
„Byli tu dva. Asi je někdo vyhodil. Jeden měl na krku obojek se zbytkem přervaného vodítka. Když na mě vyjel u popelnic, šla jsem si stěžovat na obecní úřad. Ale když na mě ten pes po několika dnech vyběhl zas, vzala jsem pohrabáč a šla jsem za starostou. A nehnula jsem se odtamtud, dokud si pro psa nepřijeli,“ popisuje Marta Solařová.
„To já si vždycky do ruky vezmu lopatu. A běda, jestli na mě nějaký půjde,“ doplňuje ji žena, se kterou právě Marta Solařová pije kávu. Obě tvrdí, že na vině jsou hlavně majitelé, kterým je zatěžko se o psy postarat.
Provozovatelka psího útulku v Hraničné u Chebu Marie Lokingová jim v tom dává za pravdu.
„To není jen problém Vojtanova. S toulavými psy jako by se roztrhl pytel. Lidé si pořídí psa, a pak na něj nemají čas, přestane je bavit nebo ho zkrátka nezvládnou. Jen zákon nebo vyhláška na tom nic nezmění. Dokud nebudou padat tvrdé tresty, nestane se nic. Lidé si budou dál neuváženě pořizovat psy a až je omrzí, vypustí je na ulici nebo do lesa. A my všichni jim to z peněz měst a obcí budeme platit,“ je přesvědčená Lokingová.
