„To máme nejblíž,“ zubí se Miloš Škorpil. „Už jsme uběhli nějakých 260 kilometrů, zbývá nám asi 150. Poběžíme z Hranic na Klínovec a pak dolů do Perštejna, kde jsme začínali. A zatímco na tu první část jsme se vydali s rancem na zádech a spali jsme pod širákem, tentokrát jsme si vzhledem k počasí zajistili ubytování s noclehem. Abychom to ve zdraví přežili,“ vysvětluje Škorpil.
„My tím vlastně zároveň oběhneme i republiku, protože poběžíme i po hranicích státu. Tam je sice všude krásná příroda, ale my se těšíme na to, až se dostaneme do vnitrozemí. Budeme poznávat rozdíly mezi jednotlivými kraji a uvidíme, jak tam lidé žijí,“ vysvětluje běžecký guru.
Miloš Škorpil trasu každého úseku vždy pečlivě naplánuje a vypracuje itinerář. „Využijeme nejrůznější trasy a stezky, ale vzhledem k tomu, že chceme běžet co nejblíž k hranicím jednotlivých krajů, může se stát, že nás lidé potkají i na nějakých malých okreskách,“ prozrazuje Škorpil, který předpokládá, že společnou hranici dvou krajů běžci absolvují vždy jen jednou.
V každém kraji republiky tak před nimi bude úsek dlouhý přibližně 500 kilometrů.
„Nechceme si dávat nějaký časový limit, do kdy budeme mít hotovo. Prostě poběžíme, až bude čas. Vzhledem k tomu, že jsem před nedávnem oslavil osmašedesát let, tak si myslím, že do osmdesátky mám co dělat,“ dodává s notnou dávkou humorné nadsázky Miloš Škorpil.
