Odpradávna chtěl každý vlastník pozemku přesně vědět, jak velký je jeho majetek. Také pro vojenské mapování bylo důležité znát přesnou podobu krajiny.
První zkušební měření se uskutečnilo v celém Rakousko-Uhersku v letech 1806 až 1810. Při něm tehdejší geodeti vytvořili základní síť bodů. Z ní se později vycházelo při mapování nejen Rakouska- Uherska, ale i okolních států. Říkalo se jí tehdy Velká síť.
„Ještě před tím, než celoplošná trigonometrická síť jako základ pro vojenské topografické mapování vznikla, bylo nutné nejprve ověřit, jak přesná tahle metoda je. Proto se na vybraných lokalitách uskutečnilo několik zkušebních měření. Tyto první body vytvořily základ pro pozdější podrobnější mapování. Několik takových míst, kde se přesnost ověřovala, je i v Karlovarském kraji,“ vypráví amatérský historik a spisovatel Luděk Jaša.
Podle jeho slov je nejzajímavějším bodem kamenná stéla na vrcholu bájné hory Krudum, které se odpradávna říkalo Francouzský kámen. Tradovalo se totiž, že je dílem francouzských vojáků, kteří tudy táhli za napoleonských válek.
Na čtyřech stranách stély je vytesán nápis Oper Astro Trigo Reg Imp Fr I 1810, což přeloženo do češtiny značí Astronomicko – trigonometrické měření prováděné za vlády císaře Františka I. roku 1810.
„Stéla na vrcholu Krudumu je poměrně známá, ale kde leží další dva body? Dlouho se o nich spekulovalo, padala jména mnoha dalších vrcholů, kde by se mohly nalézat, kolovaly o nich různé fámy. Mezi jmenovanými místy několikrát zazněla místa Háj u Aše a Vysoký kámen u Lubů,“ podotkl Jaša.
Jakékoliv přemístění jejich hodnotu degraduje
Podle vyprávění pamětníků a některých starých zápisů kameny údajně dávno zmizely. Byly proto považovány za ztracené a nikoho v novodobé historii nenapadlo po nich pátrat.
„Mně se ale podařilo zjistit, že trigonometrické kameny, které jsou v těch místech umístěné, skutečně jsou originálními původními kamennými značkami. A společně s kamenem na hoře Krudum tvoří hledaný trigonometrický trojúhelník,“ tvrdí Jaša, který pro potvrzení své teorie neváhal, chopil se motyčky a kameny, z velké části ukryté v zemi, odkryl.
Poté, co zčásti odkopal hlínu kolem kamenů, objevily se nich nápisy, které se shodují s těmi na krudumském mezníku.
„Uvedené údaje osvětlují historii těchto kamenů a dokládají, jak významné ve své době byly. Zároveň odpadají spekulace, co jsou kamenné stély zač, ani se už nemusíme dohadovat, co vysekaná písmena znamenají a proč zde byla zapsána. Zcela jistě žádný z kamenů nebyl dílem Napoleonových vojáků. Vztyčili je zde zeměměřiči monarchie,“ uvádí Jaša.
Případné zájemce o kamenné artefakty upozorňuje, že všechny nalezené stély mají svůj význam jedině na místech, kde byly vztyčeny.
„Jakékoli přemístění jejich hodnotu degraduje. Jejich význam a cena spočívá v tom, že stojí přesně na tom místě, kam patří. Všude jinde mají jen mizivou hodnotu opracovaného kamene,“ vysvětluje Jaša a doplňuje, že by tyto historické mezníky měly být prohlášeny národní technickou památkou.
„Snad se to podaří dřív, než vzácné kameny zmizí. Příkladem může být právě Francouzský kámen z hory Krudum, který se na několik let ztratil. Naštěstí se jej podařilo nalézt a díky občanské iniciativě na jeho historické místo vrátit.“
