„Unikátní interaktivní model obsadil první místo v nejsledovanější umělecké kategorii,“ uvedl Tomáš Wizovský, kastelán hradu a zámku Bečov.
Organizátoři soutěže ocenili celkem 14 odsouzených z České republiky. Pět odměn putovalo právě do věznice v Horním Slavkově, kde dotykový model jedné z nejvýznamnějších českých památek vznikl.
Dotykový model relikviáře se zrodil v roce 2011 jako výsledek spolupráce Státního hradu a zámku Bečov, věznice v Horním Slavkově a Přírodní školy.
„Původně vznikl jako pomůcka pro zrakově postižené, brzy se ale stal vynikajícím pomocníkem rovněž pro výchovné aktivity pro děti i při širší osvětové činnosti,“ přiblížil historii oceněného modelu Wizovský.
Na rozdíl od originálu, který trezorovou místnost bečovského zámku opouští pouze ve výjimečných případech, je model určený pro prezentaci příběhu relikviáře i mimo zámek. Proto je jeho součástí i masivní dřevěný vozík opatřený zasunovacími odkládacími plochami na odnímatelné částí relikviáře.
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil k modelu řekl: „Edukuje dvakrát. Nejprve vězně, později samotné uživatele.“
Na samém počátku vzniku tohoto díla však bylo nutné zaujmout odsouzené modeláře.
„To se povedlo tím, že autoři od počátku věděli, že vzniká jedinečné dílo. V zahraničí jsou podobné dotykové modely k vidění častěji než u nás. Výsledné dílo se proto může v Čechách řadit mezi průkopnické,“ poznamenal Radek Jirsa, vedoucí oddělení zaměstnávání vězněných osob hornoslavkovské věznice.
Samotnou výrobu měli na starosti odsouzení ze dvou dílen: truhlářské a modelářské. V truhlárně vznikla dřevěná schránka, modeláři měli na starosti výrobu sošek a reliéfů. „Aby byl výrobek plně funkční, museli modeláři při výrobě dbát na přesnost a dokonalé zpracování detailů,“ nastínil Jirsa.
V tom modelářům pomáhaly sádrové odlitky sošek svatých a reliéfů, které zapůjčila správa hradu a zámku. „Výroba modelu trvala čtyřem odsouzeným i přes velkou náročnost necelé tři měsíce,“ doplnil pracovník věznice.
Unikátní originál
Relikviář svatého Maura byl vyrobený mezi lety 1225 a 1230 na zakázku benediktinského kláštera v belgickém městě Florennes. Slouží pro uložení ostatků sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Apolináře. Po Velké francouzské revoluci byl klášter zrušen, relikviář se ocitl v sakristii farního kostela mezi nepotřebným nábytkem.
„Od církve jej roku 1838 odkoupil tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufor-Spontin, který jej nechal opravit,“ popsal pohnutý osud památky Tomáš Wizovský.
Do Bečova relikviář šlechtický rod převezl v roce 1898. Po druhé světové válce, respektive po vydání Benešových dekretů museli Beaufort-Spontinové opustit republiku. Památku ukryli do zásypu podlahy kaple Navštívení Panny Marie.
V roce 1984 projevil americký obchodník Danny Douglas zájem o odkoupení blíže neurčité historické památky ukryté na území tehdejšího Československa. Na základě tohoto požadavku začali pátrat i kriminalisté. Relikviář objevili 5. listopadu 1985.
V roce 1991 začaly práce na jeho restaurování, které trvaly 11 let. Od roku 2002 je relikviář opět vystavený na zámku Bečov. Připravuje se pro něj speciální expozice v takzvaných Pluhovských domech.
19. března 2015 |
