Božídarské rašeliniště je domovem mnoha vzácných druhů flóry i fauny

  • 0
Název národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště sice budí představu, že se jedná o jedno velké rašeliniště, ve skutečnosti jich je jedenáct. Navíc jde o největší krušnohorské rašeliniště ve výšce zhruba tisíc metrů nad mořem. Významné je nejen v rámci České republiky, ale také Evropy. Rozloha rezervace je 1161 hektarů a vyhlášena byla v roce 1965.

Částí rezervace vede stejnojmenná naučná stezka. Začíná u božídarského infocentra a dlouhá je 3,2 kilometru. Od jara do podzimu je přístupná každému. Její velká část vede po dřevěných povalových chodnících, na kterých najdou lidé 12 zastávek s informačními tabulemi. Na poslední mohou odbočit na další naučnou stezku věnovanou technické památce – Blatenskému příkopu.

Orchideje i hmyzožravé rosnatky

Národní přírodní rezervace je domovem mnoha vzácných živočišných i rostlinných druhů. „Vegetace rašeliniště je kouskem bažinaté severské tundry, od konce doby ledové zde přežívají některé druhy rostlin a živočichů, takzvané glaciální a postglaciální relikty,“ uvádí Vladimír Melichar v publikaci Zvláště chráněná území Karlovarského kraje.

Přírodovědci v rezervaci objevili například unikátní břízu trpasličí, která patří k nejvzácnějším druhům české flóry. „Velmi vzácným druhem, osídlujícím pouze několik jezírek v rašeliništi poblíž Jahodové louky, je ostřice bažinná,“ dodává Melichar. Rostou tu však i vzácné druhy mechů, některé druhy orchidejí nebo hmyzožravé rosnatky okrouhlolisté či tučnice obecné.

Lokalita poznala činnost člověka

Božídarská rašeliniště patří ke klíčovým lokalitám kde přežívá vzácný tetřívek obecný. Unikátní jsou některé druhy hmyzu. „Na břízu trpasličí je vázán vzácný nosatec Coeliodes nigritarsis. Glaciálním reliktem je střevlík Ménétriésův. U motýlů dominuje žluťásek borůvkový, živnou rostlinou jeho housenek je vlochyně. Místní populace patří k nejpočetnějším v Krušných horách,“ říká Melichar.

Současnou podobu celé rezervace významně ovlivnila lidská činnost. Místní vodní zdroje zásobovaly důlní revíry v Jáchymově nebo Horní Blatné. Velký dopad měla těžba rašeliny, která tady probíhala ještě v minulém staletí, kdy se používala jako dostupný zdroj topiva. V současné době se rašelinná stanoviště na částečně odtěžených plochách samovolně regenerují. Vidět je to i v okolí naučné stezky.