Tropické teploty v posledních i následujících dnech s sebou přinášejí řadu komplikací. Vedro se negativně podepisuje na hladinách řek i vodních ploch.
1 Vody je málo a navíc „kvete“
Kdo by chtěl vyjet v těchto dnech na lodi po Ohři, má smůlu. Vodáci se věnují spíš pěší turistice korytem řeky. Horší ale je, že klesající hladina řek nutí radnice přijímat opatření v podobě omezení odběru povrchových vod. Taková je situace například v Kraslicích.
„Hladiny Stříbrného potoka a Svatavy i s jejími přítoky jsou nyní na menší než minimální úrovni,“ vysvětlil důvod, proč v Kraslicích a Stříbrné začalo platit omezení odběru povrchové vody kraslický místostarosta Miloslav Poslední.
To přináší komplikace zejména zahrádkářům, kteří vodu z řek používají na zalévání.
Stojatá voda má jiný problém. Kvůli vedru se v ní daří sinicím. Voda tak dostává zelenou barvu a není vhodná ke koupání. Klasickým případem je Velký rybník u Hroznětína. Tamní radnice se rozhodla se sinicemi bojovat ultrazvukem. Vzhledem k tomu, že spodní vodu znečišťují splašky z okolních rekreačních chat, je ovšem tento boj obtížný. A na seznam míst nevhodných ke koupání se dostala dokonce i přehrada Skalka
2 Požáry jsou nebezpečnější
I když podle statistik Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje není zvýšení počtu požárů výrazné, suché počasí výrazně komplikuje boj s nimi.
„K ohni, který by loni touto dobou likvidovala jedna jednotka, dnes automaticky posíláme tři i čtyři,“ potvrdil Martin Kasal, mluvčí krajských hasičů. Důvodem je fakt, že v suchém počasí se oheň snadněji šíří.
„Navíc se už začínáme potýkat s problémem s doplňováním zásob vody tam, kde není hydrantová síť. Při zásahu v lese například jednotka ví, že kousek dál je malý rybníček. A on tam prostě kvůli suchu není,“ vysvětlil Kasal.
Z hlediska hasičů je velice důležitá prevence. „Důrazně apelujeme, aby lidé s radovánkami spojenými s otevřeným ohněm počkali až do doby, kdy pořádně zaprší. Ona totiž i jiskra z grilu dokáže způsobit velký požár,“ dodal mluvčí.
3 Záchranáři řeší více kolapsů
Slovo kolaps je v letních měsících hojně skloňované. A nejen v souvislosti s dopravou. Počet lidí, kteří kolabují z vedra, stoupá.
„I když se zejména starší lidé vedrům přizpůsobují, a ven chodí minimálně, počet kolapsů se meziročně zvýšil,“ potvrdil Radek Hes, mluvčí Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Nárůst je podle něj asi třicetiprocentní.
Služba v horkých dnech je ale náročná i pro samotné zdravotníky. „Neustálý přechod z klimatizovaného vozu ven, do bytu a pak zase zpátky, je pro organizmus záchranářů zatěžující,“ vysvětlil Hes.
4 Vedro zatápí také řidičům
Určit, zda za konkrétní nehodu může vedro, je prakticky nemožné. Statistiky dopravních policistů však naznačují, že lze dát do souvislosti horké počasí s vyšším počtem karambolů. Těch se za prvních pět srpnových dnů stalo v kraji dvaačtyřicet.
„Oproti stejnému období loňského roku je to nárůst o 17 nehod,“ uvedla krajská policejní mluvčí Kateřina Böhmová.
Pokud by se na něčem vedro podepsalo, tak na způsobu jízdy. Ten nesprávný, na nějž může mít vliv právě počasí, byl v srpnu zatím příčinou 26 nehod. I to je oproti loňsku nárůst o 11 případů.
5 Lidé trpí v horkých provozech
Pracovat v provozu, kde je teplota sama o sobě vysoká, v době, kdy se ručička venkovního teploměru šplhá vysoko nad třicítku, je za trest.
Zaměstnavatelé s touto eventualitou buď počítají, nebo se aktuální situaci přizpůsobují. Například v karlovarské sklárně Moser je v okamžiku, kdy venkovní teplota přesáhne třicítku, automaticky kratší směna.
Ale třeba ve společnosti Eutit ze Staré Vody, kde pece na tavení čediče vyhasnout nemohou, musí management řešit situaci jinak.
V době vražedných veder proto vyplácejí lidem z „horkých“ provozů o čtvrtinu vyšší mzdu.
