„Potřebu ochrany zdraví chápeme a podporujeme, ale musíme se ozvat, když jsou opatření nesmyslná, nevyvážená, nebo dokonce diskriminační. Lázně už dávno neposkytují ubytovací, wellness nebo stravovací služby. Od října jen a pouze léčí,“ zdůrazňuje lékař Eduard Bláha.
Poukazuje také na to, že léčebné lázeňství je jediná oblast zdravotnictví, jíž bylo zakázáno poskytování pacientem hrazených služeb. „Ačkoli třeba u zubaře je to běžnou praxí. Výkony v rámci estetické medicíny také omezeny nebyly,“ konstatuje Bláha.
Zástupci lázní jsou přesvědčeni, že jde o diskriminaci lázeňských zařízení, ale zároveň i pacientů, kterým je zakázáno si léčbu hradit. Tvrdí, že tím je těmto lidem fakticky odepřeno právo na přístup ke zdravotní péči.
Podle prezidenta Bláhy jsou právě léčebné lázně ideálním zdravotnickým zařízením, které může pomoci v zotavení pacientů po těžkém průběhu nemoci covid-19. Těch navíc neustále přibývá.
Lázně pomáhají lidem s přetrvávající dušností, únavovým syndromem či psychickými poruchami.
„Nejhorší je fakt, že z pojištění jsou hrazeny postcovidové rehabilitace jen vymezenému okruhu pacientů. Ostatní si léčbu z vlastních prostředků hradit nemohou,“ vysvětluje lékař Bláha, který požaduje, aby tuto diskriminaci stát urychleně napravil okamžitým povolením postcovidové léčby v lázních pro samoplátce nebo její úhradou z pojištění.
Ujde padesát metrů a nemůže popadnout dech
Do lázní se chystal i Pavel Černý z Aše. Ten před časem skončil s oboustranným zápalem plic v nemocnici. Protože následky onemocnění covidem u něj přetrvávají, byl rozhodnutý, že lázně absolvuje bez ohledu na to, zda mu léčbu pojišťovna proplatí. „To není možné, že to nejde. Já tu léčbu potřebuju co nejdříve. Vždyť ujdu padesát metrů a nemůžu popadnout dech, musím se vydýchat,“ nevěřícně kroutí hlavou.
S rozhodnutím poskytovat jen péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění nesouhlasí ani generální ředitel společnosti Lázně Františkovy Lázně Josef Ciglanský.
„U nás je už více než jeden a čtvrt milionu obyvatel, kteří prošli covidem. A právě lázeňství může být nosným pilířem v postcovidové rehabilitaci. Jenže nyní ti, kteří si chtěli péči v lázních zaplatit ze svého, musí zůstat doma,“ krčí rameny Ciglanský.
V lázních přitom platí velmi přísná protikoronavirová opatření. Navíc se zde už několik týdnů testují hosté i zaměstnanci. „Plně podporujeme vládní opatření týkající se regulace šíření choroby covid. Chceme však přispět k upevnění zdraví našich spoluobčanů bez ohledu na to, z které kapsy je za to placeno,“ konstatuje Josef Ciglanský.
V podobném duchu mluví i Karel Kalivoda ze společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně. „Lázeňští hosté a pacienti jsou v lázních v rukou zkušených lékařů a zdravotníků, kteří vědí, co mají ve vztahu k pandemii dělat, kteří velmi dobře dokážou respektovat hygienické normy a pravidla. Mnohá z lázeňských zařízení disponují vlastní laboratoří či testovací kapacitou, takže pravidelné testování pacientů i zaměstnanců nepředstavuje žádnou komplikaci. Většina lázní tak dávno činí,“ vysvětluje Karel Kalivoda, proč je v současnosti pobyt v lázních bezpečný.
Ztotožňuje se i s názorem, že omezení péče výhradně na pacienty, jejichž léčba je plně nebo částečně hrazena zdravotními pojišťovnami, je diskriminační.
„I v případě, že pacient zápal plic prodělal v domácím prostředí a často s těžkým průběhem, bývají důsledkem takzvané covidové plíce. Ty se objevují do čtvrt roku po vyléčení u téměř 40 procent osob. Jenže takový člověk nyní nespadá do státem hrazené léčby a do lázní tak nemůže. My přitom víme, že tito lidé potřebují pomoci, a to co nejdříve. Řešením je obnovení lázeňské léčby pro všechny skupiny pacientů bez ohledu na formu úhrady,“ dodává Karel Kalivoda.
