Svazek se totiž podařilo pečlivému badateli Martinu Boudovi objevit v nabídce jednoho z mnichovských antikvariátů. Díky příspěvku ministerstva kultury se tisk podařilo koupit a vrátit na původní místo kancléřovy knihovny.
Kniha z roku 1818 pojednává o historii asasínů. Autorem je rakouský historik a orientalista Joseph von Hammer-Purgstall. „Kniha se na Kynžvart dostala díky tomu, že kníže Metternich založil knihovnu na tomto encyklopedickém základě. Měl široké zájmy, třeba o oblast Předního východu,“ uvedl kastelán.
Asasíni, nebo také hašašíni, vznikli jako tajné islamistické hnutí kolem roku 1080. Hnutí zaniklo zhruba o dvě stě let později v důsledku invaze Mongolů. Potomci asasínů přežívají dodnes v Íránu, Sýrii a Indii.
To, že kniha bývala součástí kancléřovy knihovny na zámku Kynžvart, vědí historici z původního katalogu knihovny, sepsaného v roce 1857 tamním knihovníkem, i z vlastní podoby svazku.
„Kniha vykazuje takzvané markanty, což znamená, že patří do historického fondu. Těmi markanty je jednak razítko Metternichů, kterým jsou označeny knihy i v zámecké knihovně, a také vlepený štítek s unikátní signaturou, která přesně určuje, kam která kniha patří. Tedy do které místnosti ji zařadit a v jakém regále je možné ji najít,“ upřesnil Cink.
Knihu však při sepisování majetku v roce 1953 nenašli. Od té doby byla uváděna jako ztracená. „Jak se ztratila, to nevíme. Možná ji někdo tajně odnesl nebo je docela dobře možné, že ji kníže někomu půjčil nebo daroval, ale do historických dokumentů to zaneseno nebylo,“ zamyslel se kastelán, který si pro knihu do bavorského Mnichova osobně dojel poté, co plán knihu koupit finančně podpořilo ministerstvo kultury.
Na zámku mají 45 tisíc knih
„Protože zámek má omezený rozpočet, dostali jsme od našeho zřizovatele na koupi knihy dotaci 2 tisíce euro. Naštěstí i prodejce souhlasil s tím, že zámku Kynžvart knihu rezervuje a počká, než připravíme veškeré náležitosti,“ popsal Cink s tím, že při cestě přes hranice zažíval zvláštní pocit.
„Bál jsem se, abych peníze někde neztratil nebo aby mi od nich někdo nepomohl. To by byl citelný zásah do rodinného rozpočtu,“ přiznal se smíchem Cink, který společně s prodejcem donesli dvojjazyčnou kupní smlouvu ještě na Český konzulární úřad. „Tady byly ověřeny podpisy, aby později nedošlo k nějakým problémům při prokazování nabytí,“ řekl.
Podle jeho slov má kniha pro Kynžvart zvláštní význam, mnohem větší než pro jakéhokoli jiného sběratele. A to ten, že obnovuje a sceluje původní kolekci kynžvartských knih podle historického katalogu. Některá díla však stále chybějí.
Kancléřovu knihovnu v současnosti tvoří asi 24 tisíc svazků. Celkem je na zámku asi 45 tisíc knih. „Nevím, jestli ještě někdy budeme mít takovou příležitost, ale pro mne je důležité, že jsme ji tentokrát mohli využít. Současný správce knihovny tak nyní může uložit knihu tam, kde si ji přál mít kníže Metternich. Až budete na Kynžvartě, nezapomeňte se podívat na tohoto nenápadného a tajnůstkářského cestovatele,“ dodal kastelán Ondřej Cink.
