„Na západě Čech jsou nejstarší hrady u nás vůbec,“ tvrdí archeolog Jiří Klsák. „Stavěli je takzvaní ministeriálové, tedy císařští úředníci pověření kolonizací těchto končin,“ vysvětluje archeolog. Hartenberg je přitom podle jeho vyjádření nejvýchodněji položeným ministeriálním hradem v Česku.
Raný původ hradu potvrzuje i řada nálezů. Poměrně přesné určení doby jeho vzniku dokumentují například nálezy střepů keramiky z 13. století. „A pak jsou zde také zbytky zdiva ozdobené takzvanou bosáží, tedy vytesanými výstupky v kamenných kvádrech. Ty měly spíš dekorativní účel,“ naznačuje Klsák.
Pro oko návštěvníka hradu jsou ale zajímavější sondy u paty objektu. Ty jsou ovšem mladšího data. „Od baroka až po 19., respektive 20. století,“ upřesňuje odborník. V sondách jsou například zbytky kanalizace či bazének, který byl součástí odvodňovacího systému hradu. Ale také kuriozity z éry, kdy v Československu začali vládnout komunisté.
„Státní statky, které na hradě hospodařily, zde měly fukar. V sondě jsme objevili zbytky základů, na kterých stál,“ ukazuje archeolog Klsák na zbytky cihlové podezdívky. Po domluvě s majitelem hradu Bedřichem Loosem archeologové tyto nejmladší „památky“ odstranili.
Pro odborníky jsou ale daleko zajímavější vykopávky na opačné straně hradního komplexu. Ty totiž potvrzují, že vstup do hradu byl původně z úplně opačné strany. „Současná podoba přístupu k hradu je ze 14. století. Nálezy u zřejmě původní brány jsou ale narušené například kanalizací či přívodem vody,“ doplňuje Klsák.
Majitel hradu Bedřich Loos chce památce vtisknout podobu, kterou měla do roku 1985, kdy hrad poničil rozsáhlý požár. Kvůli tomu vytvořil i Stavební huť Hartenberg. Její pracovníci dokážou zopakovat postupy těch, kteří hrad stavěli původně. „Dělají to rádi, špičkově a s nasazením,“ říká na adresu svých pracovníků Loos.
