Mnozí z nich už dnes nežijí, dalším nedovolil přijet jejich zdravotní stav. Prostranství před kostelem sv. Jáchyma v sobotu zaplnila přibližně stovka jejich příbuzných, zástupců města, kraje i Parlamentu České republiky. Zúčastnila se také kancléřka prezidenta Jana Vohralíková. Autobusem přijeli rovněž bývalí političtí vězni a jejich potomci ze Slovenska.
Respektujme a pomáhejme
Přítomné a zejména bývalé vězně uvítal ve městě jáchymovský starosta Michal Baláž. „Nevím, jaký vztah tehdy k Jáchymovu měli, ale mnozí z nich tu prožili nedobrovolně až deset let života. Proto si troufám říct, že Jáchymov je tak trochu i jejich město. Měli bychom se od nich učit, ale zdá se, že zatím jsme se z minulosti moc nepoučili,“ řekl.
Za jedno z temných míst historie označil éru lágrů senátor Miroslav Balatka. „Buďme na pozoru před lidmi, kteří se snaží frustraci přetavit v nenávist,“ podotkl. „Blíží se doba, kdy zde přeživší z lágrů nebudou. O to je potřebnější si hrůzy tehdejších let připomínat,“ řekl bývalý politický vězeň Leoš Žídek. Vyzval k respektování druhých, k pomoci potřebným a k tomu, aby se lidé uměli uskrovnit.
Dvaadvacet let v lágru
„Bylo mi dvacet, když mě zavřeli. Tady v Jáchymově jsem si vždycky říkával, že bych tu nechtěl být ani po smrti. A už jsem tady padesát roků. Ne tedy přímo v Jáchymově, ale kousek odsud, v Ostrově. Takže jsem zjistil, že obvykle se přání plní úplně obráceně,“ řekl dvaadevadesátiletý Jaroslav Cibulka, který v Jáchymově jako mukl prožil devět let života.
„Utekl jsem, a když mě chytili, šoupli mě do jiných věznic. A proč mě zavřeli? Velezrada, nedovolené sdružování proti republice, nedovolené ozbrojování, těch paragrafů se nasbíralo hodně. Dostal jsem dvaadvacet let a za útěk další dva roky navíc. Odseděl jsem vše, nezkrátili mi to ani o měsíc,“ dodal Cibulka, který se do Jáchymova navzdory vysokému věku osobně vypravil a celý jej fotograficky zdokumentoval.
