Lidé z iniciativy Chebsko za klima sázejí u Hartovy stezky 25 stromů - javor...

Lidé z iniciativy Chebsko za klima sázejí u Hartovy stezky 25 stromů - javor babyku a třešeň ptačí. (6. listopadu 2021) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Na Hartově stezce přibylo pětadvacet stromů, sázeli je spolu Češi a Němci

  • 0
Pětadvacet nových stromů přibylo na Hartově stezce u Starého Hrozňatova na Chebsku. Javor babyku a třešeň ptačí tam o víkendu vysázeli lidé z iniciativy Chebsko za klima.

„Sázeli jsme pětadvacet stromů, javor babyku a třešeň ptačí,“ uvedla Zdeňka Brožová, předsedkyně spolku Chebsko za klima. „Právě tyto dva stromy nám doporučil dendrolog po prozkoumání místních podmínek. Mělo by se jim tady dobře dařit,“ vysvětlila výběr stromů. 

Ani místo výstavby nové aleje nebylo vybráno náhodou. Sázelo se na části Hartovy stezky, která vede od Maria Loreto do sousedního Německa, konkrétně do Mammersreuthu. Správně se ale stezka nazývá „Stezka Ing. Antona Harta“. 

„Tohle místo jsme si vybrali proto, že výsadba pomůže nejen přírodě, ale bude mít i další smysl. A tím je sblížení a spolupráce obyvatel z obou stran státních hranic. I proto jsme s německými sousedy stromy sázeli dohromady,“ vysvětlila Brožová. 

Na místě se sešlo zhruba pět desítek lidí z obou stran hranice. Společně sázeli stromy, které už za pár let budou poprvé vykvétat a na podzim své listí měnit do podzimních barev. Hlavně ale novou alej sázeli pro příští generace. Stromy svého největšího rozkvětu dosáhnou zhruba za třicet nebo čtyřicet let.

„Máme domluveno s městem Cheb - protože sázíme na jeho pozemcích, že se o stromy budeme starat jako spolek. To znamená hlídat, jestli se jim dobře daří, mají dostatek vláhy, aby je neokusovala v zimě zvěř nebo neničila zemědělská technika. Péče bude hlavně na nás a na městu,“ shrnula.

V příštích letech se počítá s dalším rozšířením stromořadí, a to až k hranicím. Stromy, které v okolí stezky už rostou, se budou revitalizovat. Tam, kde budou chybět, dojde na jejich dosazení.

Spolek Chebsko za klima funguje zhruba dva roky a snaží se šířit osvětu o ochraně životního prostředí a změnách klimatu. Sázení stromořadí je jejich první větší akce.

Anton Hart, po kterém je stezka pojmenována, se zasloužil o obnovu poutního místa Maria Loreto v Hrozňatově. On sám patřil k původním německým obyvatelům odsunutým po druhé světové válce. Za zásluhy o záchranu Maria Loreto a upevňování vztahů mezi Čechy a Němci získal řadu ocenění.