Do oblasti by se tak měly vydat skupinky dobrovolníků, takzvané vlčí hlídky. Na nich je, aby získaly v přírodě další důkazy, zda se do Krušných hor vlci skutečně vrátili.
„Máme snímek z fotopasti, který sice vzhledem k nízké kvalitě a nafocené jen přední části těla nemůže zaručit stoprocentní určení druhu, ale je to významná indicie o výskytu vlků v regionu,“ uvedl odborník na velké šelmy z Hnutí Duha Olomouc Miroslav Kutal s tím, že další cenné údaje o pohybu šelem budou přímo v terénu hledat dobrovolníci.
„Pro zájemce o mapování výskytu velkých šelem pořádáme víkendové kurzy ochrany velkých šelem. Nejbližší se uskuteční 20. až 22. ledna ve Vejprtech. Zatím je přihlášeno asi patnáct dobrovolníků. Jsou mezi nimi i lidé, kteří se podílejí na řadě monitorovacích akcí v rámci celé republiky a jsou připraveni se podělit o své zkušenosti,“ řekl Kutal.
Takhle zachytila fotopast vlčí mláďata v létě 2016 v CHKO Kokořínsko:
9. ledna 2017 |
Podle jeho slov školením hnutí reaguje na poptávku místních lidí, kteří by se do mapování šelem chtěli zapojit. Zájemci se zde dozvědí vše podstatné o životě a rozlišení skrytě žijících vlků, rysů a medvědů a o jejich významu pro přírodu. Přihlásit se na seminář je možné přes stránky www.selmy.cz.
Dobrovolníci sbírají trus i srst pro DNA analýzu
„Dobrovolnické hlídky se pohybují na území výskytu velkých šelem, monitorují je a svou přítomností v terénu odrazují potenciální pytláky. Důležitým úkolem hlídek je i sběr vzorků trusu a srsti pro potravní a DNA analýzy či výběr vhodných míst pro umístění fotopastí,“ vysvětlil Kutal.
Pro mapování je důležité také zapojení lesníků a myslivců, kteří se pohybují denně v terénu, vyznají se v něm, a mohou tak zaznamenat mnoho stop.
Historicky první mapování šelem v Krušných horách by mělo přinést přesnější a ucelenější informace o tom, zda se tu vlci vyskytují stabilně, a také ověřit příbuznost s populacemi v Německu nebo Polsku, kde vlci v posledních deseti letech rozšiřují svá teritoria. Ačkoli z Krušných hor přicházejí v poslední době informace o pohybu vlků i rysů poměrně často, komplexnější sledování se zde dosud neuskutečnilo.
„Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnoženou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy, a zvyšují tak kondici populace volně žijících srnců, daňků, muflonů i divokých prasat,“ doplnil Miloš Holub ze Správy CHKO Slavkovský les.
Zatímco ochránci přírody návrat vlka vítají, pro chovatele to není právě vítaný společník jejich stád. Pokud se totiž vlk stane součástí zdejší přírody, budou muset pastviny důkladněji zabezpečit. Odborníci doporučují například obehnat pastvinu elektrickým ohradníkem. „Nejlepší službu při ochraně stáda ale udělá ovčácký pes. Vychovat jej však nějakou dobu trvá,“ doplnil Miroslav Kutal.
Pokud šelmy způsobí škody na hospodářských zvířatech, mají farmáři podle zákona nárok na finanční kompenzaci. Jenže ta je podle zemědělců nedostatečná.
Dostaneme nanejvýš dva tisíce korun za jednu ovci. Přitom dva roky stará ovce nám mohla dát během života osm jehňat a pět let se mohla dojit. Pro nás má cenu přibližně 10 tisíc korun,“ uvedl už před časem jednatel společnosti Horský statek Abertamy Petr Zacharda.
