Jednání se týkají rozlohy poptávaných pozemků, plánů na postupnou výstavbu či zpřístupnění lokality. Pokud vše půjde dobře, stavět by se mohlo začít do pěti let.
„Ta záležitost je poměrně komplikovaná, jde o rozsáhlé území. Museli jsme si vyjasnit spoustu sporných otázek a odbourat jednotlivé právní problémy. To se do značné míry daří,“ uvedl zástupce chebského starosty Ladislav Hrubý.
Podle jeho slov už v základních rysech k dohodě mezi městem a developerem, společností Zlatý vrch, došlo. Pokud se podaří vychytat poslední mouchy, projedná zastupitelstvo v září záměr na odkup přibližně 23 hektarů pozemků. To je asi polovina z celkové plochy kasáren. Hned poté začnou právníci ladit podobu budoucí kupní smlouvy.
 |
„Po jejím podpisu by měl začít investor plnou parou projektovat. To by mělo trvat přibližně rok. Pak se otevře okno na odkup pozemků v kasárnách. Předpokládáme, že první pozemek bude prodán někdy v roce 2024. My bychom chtěli smlouvu koncipovat tak, aby pozemky pro první etapu odkoupil do pěti let. To už by měla být hotová křižovatka Ašská – Komorní, ulice Komorní by měla být po rekonstrukci a celé území bývalých kasáren by mělo být přístupné po nové páteřní komunikaci,“ popsal Hrubý s tím, že zbývající pozemky v této lokalitě, necelých 20 hektarů, zůstanou v majetku Chebu.
„Bude na novém vedení města, jak je využije, případně komu je prodá,“ dodal Hrubý.
Pár kroků do centra
Celé území bývalých kasáren včetně rozlehlého dříve veřejnosti nepřístupného cvičiště, má plochu přibližně 40 hektarů. Město v aukci, do níž se přihlásil jediný zájemce, nabídlo pozemky v kasárnách za minimální cenu 350 korun za metr čtvereční.
Zdaleka viditelná jihovýchodní stráň by se měla podle představ radnice stát jakousi výkladní skříní města. Devizou je, že je na dosah historickému centru, daleko to odsud není do odpočinkového areálu pod Chebským hradem či do nákupních center.
Prostor, který vedle Zlatého vrchu zasahuje i na sousední Špitálský vrch, je sevřený ulicemi Na Vyhlídce, Havlíčkova, Ašská a Komorní. Na západní straně areál lemuje zahrádkářská kolonie.
Za devastací stál zákaz komerčního využívání
Stavět kasárna tu Chebští začali už v roce 1912. O dva roky později byl tehdy vysoce moderní komplex dokončen. Pro vojenské účely se využíval až do roku 1990. Poté, co jej armáda opustila, spravovala areál dvanáct let vojenská ubytovací služba.
V roce 2002 převzalo budovy a pozemky město Cheb. Podle smlouvy o bezúplatném převodu však nebylo možné kasárna dalších deset let komerčně využívat. Prázdné domy zchátraly, o zbytek se postarali nenechavci, kteří odsud odnesli veškeré použitelné věci.
Před časem proto nechalo město zničené budovy, které se staly útočištěm bezdomovců a hrozily zřícením, strhnout.
