Bismarckova rozhledna | foto: Martin Stolař, MAFRA

Bismarckova rozhledna slaví, nabízí dechberoucí pohled do Chebské pánve

  • 3
Chebská Bismarckova rozhledna slaví letos 110 let od svého dokončení. Osmnáct metrů vysoká vyhlídková věž na vrcholu Zelené hory je jednou ze tří v Česku, které byly postaveny na počest německého kancléře Bismarcka.

Když se lidé po revoluci v roce 1989 poprvé mohli vydat směrem ke zdaleka viditelnému televiznímu vysílači na Zelenou horu do dříve zapovězeného pásma, mnozí nevěřili vlastním očím. Uprostřed vzrostlých stromů stála ukrytá kamenná rozhledna, o jejíž existenci v té době vědělo jen málo zasvěcených. Stavba měla smůlu. Ležela moc blízko železné opony.

Další dvě rozhledny postavené na počest Bismarcka stojí v Aši na vrchu Háj a v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku. Ta chebská vyrostla na místě někdejší dřevěné stavby, postavené z iniciativy místního okrašlovacího spolku. 

Původní dřevěný objekt sloužil od srpna 1891 až do roku 1907. Nová kamenná rozhledna byla slavnostně otevřena už o dva roky později, v říjnu 1909. Podle plánů architekta Rolfa Beiera ji postavil zednický mistr George Zuber z Lipoltova.

Velkolepé otevření

Jak připomíná Muzeum Cheb na svých facebookových stránkách, už v předvečer otevření rozhledny se ve městě ozvala slavnostní salva a věž se dočkala nasvícení. V neděli 3. října se pak od 13 hodin konalo na náměstí v Chebu shromáždění, poté se průvod vydal směrem k Zelené hoře. Velká část nadšenců však již čekala na průvod přímo u rozhledny. 

Fotogalerie

Stavbu nejprve mistr Zuber předal předsedovi stavebního výboru Maxi Künzelovi, který pronesl úvodní řeč a odhalil bronzový reliéf knížete Otty von Bismarcka. Ten se však do dnešních dnů nedochoval. Jeho podobu je možné vidět pouze na historických fotografiích. Nacházel se nad vyhlídkovou plošinou, z níž se mohli návštěvníci pokochat pohledem do okolí už v průběhu výšlapu na vrcholek věže. Poté byla stavba předána chebskému starostovi Antonu J. Gschierovi.

Stavba i slavnost vzbudila nevoli u části obyvatelstva kvůli aktivitám všeněmecké strany, takzvaných schöneriánů, nesouhlas budil i záměr věž pojmenovat jako Bismarckovu. 

Věž také nese řadu germánských mytologických symbolů. Zajímavé jsou například dveře či runové nápisy a znaky, které je možné vidět vytesané do kamene při stoupání po schodišti uvnitř věže. V letech 1914–1915 byla v blízkosti rozhledny postavena restaurace. Stavba byla také využívána k oslavám Bismarckových narozenin a slavnostem slunovratu, a to až do konce 2. světové války.

Po roce 1945 se věž stala součástí hraničního pásma. Stromy kolem ji časem před lidskými zraky dokonale ukryly. Na strategické výšině vyrostl v 70. letech v sousedství rozhledny televizní vysílač. 

Po otevření hranic se stala Bismarckova rozhledna opět jedním z oblíbených výletních cílů. Jenže čest svému jménu nedělala. Kovové dveře byly prorezlé, některé kameny uvolněné, výhled blokovaly přerostlé jehličnany. V roce 2005 se věž dočkala rekonstrukce. Vyhlídková plošina nyní nabízí dechberoucí pohled do Chebské pánve. Jsou odsud vidět vršky Českého a Slavkovského lesa, Smrčin i Krušných hor.