„V těchto dnech jsme podali registraci do programu. Podporu získáme téměř s jistotou, obnova našeho unikátního skleníku totiž byla zařazena mezi priority Národního památkového ústavu,“ uvedl kastelán zámku Tomáš Petr. Upřesnil, že kompletní statické zajištění stavby, oprava poškozených částí a obnovení funkce včetně zázemí by mělo přijít na přibližně 34 milionů korun.
Záchrana skleníku nevyčíslitelné hodnoty přichází na poslední chvíli. Před dvěma lety se totiž vyvalila původní barokní stěna unikátní stavby. Odborníci tehdy varovali, že bez potřebných oprav bude devastace památky pokračovat.
„Ano, bylo možné opravit jen tu stěnu jako havárii, ale nakonec padlo rozhodnutí, že nejlepší bude skleník kompletně zrekonstruovat tak, aby bylo možné jej nejen obnovit v původní podobě, ale také zpřístupnit návštěvníkům. A to včetně přilehlého zahradnictví, které sloužilo pro potřeby zámku,“ vysvětlil kastelán.
Se stavbou by se mělo začít příští rok hned, jakmile to počasí dovolí. Letos chce správa zámku zajistit kompletní přípravu a vybrat zhotovitele. Přestože se jedná o návrat k původní podobě, projekt předpokládá, že na provozu zrekonstruované památky se budou podílet moderní technologie. Kromě solárních kolektorů zde nebude chybět akumulační nádrž, nad optimálními podmínkami pak bude bdít sada automatických čidel.
„Chceme provoz co nejvíce zefektivnit. Například vytápět jej budou kotle ze správní budovy, nebude chybět automat na pelety. Ale i tak bude provozování skleníku nákladné. Odhaduji, že voda a topení vyjde na čtvrt milionu korun ročně. K tomu je třeba připočítat mzdy zaměstnanců, kteří se budou o skleník starat,“ vypočítal kastelán s tím, že náklady by se mohly významně snížit, pokud by se podařilo malebný skleník pronajmout.
„Máme představu, že by zde mohla vzniknout restaurace nebo kavárna. Návštěvnost by se jistě zvýšila, lidé jsou zvyklí za gastronomickými zážitky jezdit. Navíc by se zde mohli cítit podobně jako majitelé zámku, kteří mezi exotickými rostlinami také trávili volné chvíle,“ konstatoval Tomáš Petr. V letních měsících by pak bylo možné posedět na přilehlé terase, která nabízí kouzelný výhled do krajiny.
Památkáři mají k dispozici i původní záznamy, díky kterým přesně vědí, jaké rostliny se dříve ve skleníku pěstovaly. Podle těchto archivních údajů je zpracován i nový plán vegetace. Ozelenění skleníku je součástí projektu.
Podle archeologického průzkumu vzniklo zahradnictví se skleníky ve Valči již v baroku. Skleníky byly dřevěné a pěstovaly se v nich citronovníky a pomerančovníky. Ocelolitinovou konstrukci si nechal v 19. století přivézt z Vídně hrabě Vincenc Thurn-Valsassina.
Skleník se tehdy rozdělil na tři části, které byly mezi sebou odděleny příčkami. Ve studené kvetly například azalky, fuchsie, různé druhy primulí a chryzantém. V teplém skleníku bylo možné spatřit nejen různé druhy kaktusů, kapradin, tulipánů a hyacintů, ale také omamně vonící orchideje, které rostly v zavěšených košících.
Palmový skleník byl zimovištěm různých druhů palem, které přes léto zdobily zámecké terasy a okolí. Rostla v něm také obrovská 200 let stará palma Chamaerops nebo ohromný pětimetrový kaktus Cereus giganteus. Všechny rostliny však v zimě roku 1943 umrzly, protože tamní zahradník zemřel a nebyl nikdo, kdo by jej včas nahradil.
