Reálný výsledek kampaně je nejspíš ještě nižší. Vztáhnout se dá na sedmnáct „nových“ Žďáráků, kteří využili nabídky a zařadili se do slosování o poukaz na 900 korun do relaxačního centra.
„Tahle drobná odměna není to, co by lidi motivovalo. Spíše jsme chtěli vzbudit diskusi. Lidé, co tu dlouhodobě bydlí a pracují, ale nemají tady přihlášené trvalé bydliště, město ochuzují, protože na ně nejde příspěvek od státu,“ poukazuje starosta Zdeněk Navrátil (Žďár – Živé město). Z peněz navíc by si dovedl představit například lepší služby v komunální oblasti.
I přes snahu radních udělat něco s odlivem lidí je výsledek na konci roku ve srovnání s tím předchozím znovu záporný. „Že by to byla vyloženě úspěšná akce, se nedá říct,“ říká starosta Navrátil. „Aspoň jsme zpomalili pokles,“ podotkl místostarosta Josef Klement (KDU-ČSL).
Vedení města poukazuje i na to, že přihlášení některých zájemců, kteří bydlí v podnájmu, mohou bránit majitelé bytů.
Za posledních patnáct let město přišlo o 2 800 lidí
Na konci uplynulého roku žďárský úřad evidoval 21 511 lidí s trvalým pobytem, meziroční pokles tedy činí 118 lidí. V prosinci 2010 byl stav 22 344 obyvatel, na začátku století dokonce 24 289 lidí.
„Trápí nás, že Žďár zažívá už více než deset let postupný sešup. Oproti loňskému roku dalších zhruba sto lidí,“ srovnává Navrátil.
Každý trvale přihlášený občan přitom předloni přispěl do rozpočtu města svým podílem daňových příjmů sdílených se státním rozpočtem částkou 9 756 korun.
Pro rozpočtové určení daní je důležitý vždy stav na konci roku. Loňský prosinec bude rozhodující pro přerozdělování daní v roce 2017.
I bez tvrdých demografických dat je hlavní příčina vylidňování Žďáru jasná – místní pořád vyhledávají volné parcely v nejbližším okolí, protože ve městě je málo pozemků na prodej.
„Jeden aspekt je cena, druhý nedostatek pozemků. Lidé jsou ochotní zaplatit vyšší cenu, ale kvůli nedostatku parcel pro rodinné domy jdou raději stavět jinam. Obce se snaží připravit parcely hlavně pro svoje lidi, ale odchází tam i Žďáráci,“ poukazuje realitní makléř Martin Lukáš.
V posledních letech zmizelo nejvíc Žďáráků do sousedních Hamrů nad Sázavou, které dělí od města vlastně jen železnice. Hned za žďárskými humny vyrostla lokalita Sluneční vrch.
Developer prodal všech 78 parcel na straně za čerpací stanicí, přitom ty nejlevnější pozemky stály kolem tisícovky. „Dražší parcely se prodávaly i za 1 300 korun,“ dodává makléř.
Stavělo se pouze na Klafaru
Žďáráci stavěli také v Polničce, Lhotce, Velké Losenici či Novém Veselí, tedy obcích v okruhu deseti kilometrů.
„Ano, i lidé ze Žďáru si kupovali pozemky a postavili u nás domy,“ přitakává starosta Nového Veselí Zdeněk Křivánek. V poslední vlně nabízel městys parcely za 550 korun za metr čtvereční. „Máme kolem 1 300 obyvatel, v posledních letech máme přírůstek kolem 60 lidí. Je dobře, že přichází mladé rodiny,“ dodal.
Přímo ve Žďáře se v posledních letech dalo stavět - když pomineme místní část Mělkovice, kam se také musí dojíždět - pouze na Klafaru. Přetlak zájemců o bydlení v lukrativní čtvrti, kde má odměnu v podobě pozemku za reprezentaci města přiklepnutou také olympijská vítězka v rychlobruslení Martina Sáblíková, pak šroubuje jejich ceny nahoru. A tragická je podle odborníka přes reality také situace s byty. „Když už nějaké nové jsou, tak zase jen na Klafaru za vyšší cenu.“
V aukci se ceny některých parcel na nejlukrativnějším žďárském sídlišti pohybovaly kolem dvou tisíc korun. „Další problém je, že ve Žďáře příprava pozemků dlouho trvá,“ poukazuje realitní makléř.
Na Klafaru se bude každopádně stavět i v příštích letech. Pro letošní rok má město v rozpočtu 20 milionů na vybudování infrastruktury pro nové domy. S prodejem parcel však město podle předběžných plánů počítá až v roce 2017.
