„Ta změna je oproti předchozím letům obrovská. Mám teď v podstatě vyprodáno, tak ještě narychlo vysazuji nějaké saláty, zelí a kedlubny, abych měl zákazníkům co nabídnout,“ popisuje Jiří Klušák, který provozuje Zahradnictví JIKL v Martínkově na Třebíčsku.
Specializuje se na léčivé byliny a semínka, prodává ale i letničky nebo sazenice zeleniny. Většinou zboží ale podle něj lidé objednávali a nechali si jej poslat, aby nemuseli chodit osobně.
„Někteří se do pěstování pustili vůbec poprvé, protože na to teď mají konečně čas. A od mnohých mám moc hezké děkovné reakce – zahradničení je začalo bavit,“ říká Klušák.
Prodávalo se úplně všechno
Podobné zkušenosti mají i ve větších obchodních domech se zahrádkářským sortimentem.
„Teď už se situace trochu uklidnila, ale v dubnu byl nával opravdu neskutečný, velké fronty, parkoviště přeplněné. Prodávalo se absolutně vše – od rostlin, přes vybavení pro dům a zahradu až po stroje,“ říká Jaroslav Žwak, vedoucí Obchodního domu Kinský ve Žďáře nad Sázavou.
Nečekané nadšení pro pěstitelství, objevené v karanténě, potvrzuje například pětatřicetiletá Lucie, která bydlí na okraji Jihlavy.
„U domu jsme v minulosti měli jen jednoduchou předzahrádku s několika keři a za domem trávník, bazén a nějaké atrakce pro děti. Během karantény nám sousedi nabídli pár bylinek, co měli navíc. Jelikož se děti zrovna nudily, tak jsme pokusně vytvořili jeden menší záhonek,“ přibližuje Lucie.
Rostlinám se dařilo a rodinu začalo pěstování bavit. Nakonec se k bylinkám přidal ještě záhon hrášku a jahod, na předzahrádku přibyly okrasné kameny a skalničky, do oken muškáty.
„Na podzim chceme zasadit ještě pár ovocných keřů, docela nás to chytlo. Děti baví sledovat, jak naše rostlinky začínají kvést a rostou. Škoda, že nemáme větší zahradu,“ hodnotí začínající zahradnice.
Hlad po zahradách je obrovský. Jsou k nezaplacení
Zvýšenou oblibu pěstitelství a touhu po vlastní zahradě sledují i zahrádkářské organizace.
„Zájem o zahrádky rok od roku stoupá. Už jsme si mysleli, že dosáhl vrcholu, ale letošní jaro předčilo všechna naše očekávání. Především ve větších městech je hlad po zahrádkách obrovský, lidé jsou ochotni dát za ně neskutečné sumy,“ konstatuje Marta Pawlicová, mluvčí Českého zahrádkářského svazu (ČZS).
Volné pozemky podle ní poptávají čím dál víc mladé rodiny s dětmi. „Zahrádky totiž mají kousek od trvalého bydlení, mohou se chodit kochat výpěstky každý den a pěstovat tam i plodiny, které vyžadují více závlahy a větší péči. To třeba chataři a chalupáři, nejsou-li důchodci a nebydlí tam celé léto, nemohou,“ popsala výhody Pawlicová.
Svaz by podle ní byl rád, kdyby konečně došlo ke schválení zahrádkářského zákona, jenž by umožnil působit více na obce a chtít po nich pronájem nevyužitých ploch právě pro zahrádky.
Velký zájem o volné parcely letos zaznamenali například i zahrádkáři ve Žďáře nad Sázavou.
„Povedlo se nám obsadit osmadvacet volných zahrádek, takže jsme pokryli nějaký úbytek z minulého roku. Většina nových členů naší kolonie jsou lidé do pětatřiceti let. Pochopili, že mít zahradu se vyplatí a kvalita vlastních výpěstků je s kupovanými nesrovnatelná,“ okomentoval Otakar Šuhaj, místopředseda a tajemník Základní organizace ČZS Stalingrad, Žďár nad Sázavou 3.
V kolonii, jejíž tradice sahá až do roku 1957, jsou podle něj ale i rodiny, které nevyužívají své parcely primárně k pěstování ovoce a zeleniny.
„Mnozí oceňují i možnost odpočinku a rekreace, mají na pozemku třeba pergolu, v létě bazének pro děti, grilují, relaxují. Na společné ploše je u nás k dispozici i dětské hřiště, které stále dovybavujeme. Obzvláště teď, kdy kvůli koronaviru nelze nikam moc chodit a cestovat, je vlastní zahrádka k nezaplacení,“ shrnul Šuhaj.
