Druhou příčku obsadil nejmladší z účastníků Ondřej Šenk a třetí skončil horský vůdce Zdeněk Hák z Rokytnice nad Jizerou. Z žen se nejlépe umístila Karolína Matušková. Vítězka loňského ročníku Lucie Hrozová skončila na druhém místě, bronzovou příčku získala domácí Zuzana Hájková.
Letošní ročník silně poznamenalo teplé počasí. Zatímco v předchozích letech zdolávali účastníci stěnu vysokou 35 metrů, letos musela být o pět metrů kratší. Spodek ledové skály totiž kompletně odtál.
V posledních dnech dosahovaly teploty vzduchu naměřené přímo ve Víru deseti stupňů Celsia a ledu značně ubývalo i vlivem deště. Do startovního bloku tak museli závodníci stoupat výš než obvykle.
„Prakticky jsem až do úterý nevěděl, zda Vírský cepín z hlediska vývoje počasí vůbec proběhne, nebo ho raději odpískáme,“ přiznal hlavní organizátor Slávek Matuška.
Nejvyšší ledopádStěna ve Víru je nejvyšším ledopádem v republice a vůbec nejvyšším uměle vytvořeným ledovým útvarem v Evropě. Výška skály je 45 metrů, délka lezeckých cest se pohybuje mezi 15 až 25 metry. Lezení v horních partií stěny je umožněno pouze zkušeným lezcům. Díky umělému osvětlení je možné i večerní a noční lezení. Zdroj: ČTK |
Stav ledopádu v průběhu příprav konzultoval a posuzoval právě i s nejrychlejším lezcem Milanem Dvořáčkem z Hradce Králové. Ten se přikláněl k tomu, aby i přes ztížené podmínky soutěž proběhla dle plánu.
Obleva razantně zasáhla do linií ledopádu, a tak se závodní cesty musely po zbytcích ledu protáhnout, kudy se jen dalo.
„Celý týden jsme ze stěny slaňovali a sekerami a krompáči jsme osekávali nebezpečné kusy ledu, u kterých hrozilo, že by se v den závodu mohly samovolně zhroutit a někoho tak zranit,“ nastínil Matuška, který označil stav ledopádu za nouzový.„Základem je udělat začátkem sezony ledu co možná nejvíce, aby vydržel delší dobu a vydržel i případnou oblevu. Jakmile začne mrznout, začínáme s přípravami,“ zmínil Matuška.
