Družina Lucií v Černově se letos skládala z osmi postav bíle oděných a jedné černé. Ta se s kostelním kancionálem v ruce dožadovala na mužích přeříkání a naučení modlitbičky.
Lucie vtrhnou s pištěním a výskotem do domácností a dalších prostor, kde se zdržují muži, a tam dospělé muže popíchají držátky vařeček, postříkají voňavkami z lahviček a uvnitř v obydlí peroutkami zkontrolují, zda se po nábytku nepovaluje prach a je uklizeno. Za to zpravidla dostanou od domácích občerstvení. V domácnostech už většinou obchůzku Lucií očekávají a mají pro ně pohoštění připraveno.
Obchůzky navazují na dávnou tradici, kdy se v podvečer na svátek sv. Lucie nesmělo ve světnicích příst a tak Lucie při obchůzce tradičně kontrolovaly, zda se tyto práce v domácnostech už nevykonávají a všude je uklizeno.
Lucie z Černova pokračovaly ještě obchůzkou v Nové Bukové a Chrástově. „Záleží na tom, jak se ženy z které ze vsí který rok spolu na obchůzce domluví. Jejich identita ale zůstává pod tím závojem, je to takové tajemství, které k Luciím patří. Nikdo s jistotou neví, kdo v tom průvodu kdy chodí. Pamatuji se, že ještě před dvaceti lety bývaly Lucie v Horní Cerekvi, Novém Rychnově a dokonce i v Pelhřimově, ale tam už, pokud vím, ta tradice vymizela,“ řekla Jitka Křížková, která je kronikářkou v Chrástově a zdejšími tradicemi se zabývá.
Černovské Lucie jsou svými bílými hábity s vystříhanými otvory pro oči a ústa zevnějškem podobné například prosincové nížkovské tradici obchůzek „Barborek“. Rozdíl je ale v tom, že Barborky se podobají spíše tradiční koledě, chodí po dětech. Barborky i Lucie jsou shodně mlčenlivé. Barborky v některých obcích rozdávají třešňové větvičky s pupenci, Lucie jsou zlomyslnější.
