„Byli jsme v některých obdobích hodně dole, ale nyní prožíváme jedny z nejlepších let v historii klubu,“ říká manažer klubu Miloslav Šimon.
„Samozřejmě se tady hrál hokej i na vyšší úrovni. Jeden z vrcholů byl, když po postupu do první ligy chodily na zápasy na Bouchalkách čtyři tisíce lidí,“ dodává.
Za druhý vrchol pak považuje manažer současnou éru, kdy A-tým hraje na špici druhé ligy a klub s plamenným písmenem Ž ve znaku se chlubí celou řadou úspěšných odchovanců. „Kdyby z nich Žďár sestavil tým, byl by to asi extraligový mančaft,“ míní Šimon.
V první řadě jde o trio hokejových mistrů světa z roku 2010, Tomáše Rolinka a Petry - Koukala a Vampolu.
V posledních sezonách je nejvíc slyšet o Martinech Nečasovi a Kautovi, kteří byli draftováni do NHL a ve farmářských týmech zatím bojují o svůj hokejový sen.
„Máme tady vystavené jejich autentické dresy, které si přebrali při draftu přímo na pódiu,“ vyzdvihuje mluvčí klubu Martin Krásný zřejmě nejzajímavější exponáty.
Martin Nečas, draftovaný v červnu 2017 Carolinou Hurricanes, si tehdy dres přebral od legendárního centra Rona Francise, Martina Kauta o rok později vítal v rodině Colorada Avelanche neméně slavný útočník Joe Sakic.
Jeden ze zajímavých exponátů málem zmizel ještě před čtvrteční vernisáží. „Máme tu i červený dres mistra světa v rybníkovém hokeji Jiřího Plachého. Jeho tým Starý pušky měl v pátek odlétat do Kanady obhajovat titul, ale kluci až do čtvrtka čekali na nové dresy,“ prozradil Martin Krásný.
Do poslední chvíle tak nebylo jasné, zda nebude muset sáhnout po zapůjčeném dresu do vitríny. „Ale už ho tady můžu v klidu nechat,“ reagoval s úsměvem Jiří Plachý, dlouholetý kapitán a nejlepší střelec v historii klubu.
„Černo-bílá“ éra je zastoupena převážně na informačních panelech s fotografiemi. „V dějinách klubu byly takové vlny, chvíli jsme šli nahoru, chvíli dolů, byla však i etapa, kdy ve městě působily tři kluby zároveň,“ připomněl kurátor výstavy Stanislav Mikule. Ocenil, že fanoušci a funkcionáři vydrželi i ve chvílích beznaděje.
Našlapané Bouchalky skandovaly „Trávník, Bavor, Kocourek“
Dorazili také pamětníci, kteří vzpomínali na zápasy na dávno zaniklém rybníku Druhák poblíž bývalého starého nádraží nebo mače se slavným LTC Praha za protektorátu.
Mezi osobnostmi nechyběl například Bohumil Trávník, jeden ze strůjců postupu do první ligy v sezoně 1978–1979.
Milníky žďárského hokeje
|
„Velice rád na tu dobu vzpomínám. Loni to bylo čtyřicet let, co jsme přišli do Žďáru. Tenkrát to bylo složitější, hráli jsme ještě na otevřeném stadionu. Lidé nás hnali, postoupili jsme přes Třebíč. V další sezoně už byl díky nadšení lidí a vedení města zimák zastřešený, jen první čtvrtinu soutěže jsme museli hrát venku,“ vzpomíná Trávník.
Jména jako Kocourek, Bavor nebo Poláček tehdy skandovaly našlapané Bouchalky.
I Trávník oceňuje současnou éru. „Sklízí se ovoce, díky důrazu na mládež. Kluci, co jsou v Kanadě nebo v extralize, nám dělají skvělou reklamu,“ míní.
