Ve čtvrtek v podvečer se Kotrba od jednoho z trenérů dozvěděl, že jeho synovi byla zrušena registrace na Českém svazu ledního hokeje.
„Je to jednoznačný způsob vydírání rodičů. Berou si děti jako rukojmí,“ zlobí se Kotrba. „Důvod je jasný, snažíme se, aby finance, které přicházejí do hokejové mládeže v Jihlavě, v té mládeži skutečně skončily. Aby veškeré finance z toho rozpočtu dostaly opravdu jenom děti,“ doplňuje.
Situaci okomentoval i generální sekretář svazu Martin Urban. „Jedním ze tří způsobů, jak lze zrušit registraci, je, že klub o to požádá sám. Hráč je pak volný a může přestoupit kamkoliv zdarma. Vnímám to pozitivně, klub tím neblokuje hráčovu budoucnost. Svaz nemůže nikoho nutit, aby dál registroval hráče, když už ho nechce,“ říká Urban.
„Vždy je lepší najít dohodu. To platí v 99 procentech případů, a pokud se rodiče s klubem rozejdou, je to vždycky špatně. Můj názor je však takový, že pokud je někdo nespokojen, tak ať jde a hledá si svoji cestu. Protože jinak to nebude fungovat,“ uvádí k témuž šéftrenér svazu Slavomír Lener.
Otec malého Maxe je ale rozhodnutý. „Syn určitě hokej hrát nepřestane, budeme se bránit,“ má jasno. „Zrušení registrace na svazu přece není důvodem, aby byl vyloučen ze spolku Dukla Jihlava-mládež. To by pak znamenalo, že nikdo v tomto spolku není členem a město posílá peníze do prázdné organizace,“ argumentuje Kotrba.
Nic jsem Dukle neudělal, bránil se malý Max
Samotný Max je z celé situace zmatený. Na pátečním ranním tréninku se dozvěděl, že se nemá oblékat do výstroje, protože už na led se spoluhráči a zároveň spolužáky nepůjde. Z druhé strany ho ale otec popoháněl, ať se rychle obleče, aby na trénink nepřišel pozdě. „Já nechápu, proč mě vyhodili, když jsem Dukle vůbec nic neudělal,“ říkal novinářům malý hokejista cestou na led.
O chvíli později byl trénink zrušen. „Kluci, vezměte si věci. Trénink dneska není, protože pan trenér je nemocný,“ vysvětloval překvapeným mladším žákům, kteří už se mezitím shlukovali na ledě kolem asistenta, kouč juniorů Patrik Augusta.
Pod zrušením registrace malého hokejisty jsou podepsaní jednatel HC Dukla Jihlava Bedřich Ščerban, jednatel spolku Dukla Jihlava-mládež Pavel Falta a jeho předseda Petr Koláček.
„Takové praktiky tady byly před 26 lety,“ zlobí se Petr Buzek
Ščerban se pro iDNES.cz nechtěl vyjádřit. Jednatel spolku Falta nebyl od rána na stadionu k zastižení a později nezvedal ani telefon. To předseda organizace Petr Koláček byl sdílnější. „Umožňujeme mu, aby mohl hrát jinde,“ předložil vysvětlení.
Jenže Max i jeho otec chtějí pokračovat právě v Dukle Jihlava. „Tak potom musí rodič přijít, podat si novou žádost a tím pádem přistoupit na všechny podmínky klubu,“ předložil variantu Koláček.
Někteří další rodiče malých jihlavských hokejistů jsou každopádně z vývoje celé situace zděšeni. „To tady bylo před 26 lety, že když rodič podepsal nějakou věc a postavil se za ni, tak se mu pak mstili na děcku a nenechali ho hrát,“ rozčiloval se bývalý obránce Dukly Jihlava se zkušenostmi z NHL Petr Buzek, který rovněž patří mezi aktivní kritiky spolku. „To je přece to největší slabošství mstít se někomu na dětech. Třeba to příště budu já,“ hartusil.
Radnice se od sporu distancuje
Naopak otec jiného malého hokejisty stojí spíš na straně klubu. „Tahle skupina rodičů neustále kritizovala, jak všichni dělají všechno špatně. Zpoza mantinelu nadávali trenérům,“ nechal se slyšet Radek Vovsík, bývalý náměstek jihlavského primátor.
„Když jsem se o celé věci dozvěděl, tak mi bylo Maxe strašně líto. Ale říkal jsem si, že ten kluk má bohužel takového tátu, jakého má. Děti si rodiče nevybírají,“ krčil rameny.
Město Jihlava, které do hokejové mládeže ve městě dává z dotací ročně 3 miliony korun, nechce mít se sporem nic společného. „Radnice nemůže být arbitrem ve sporu uvnitř občanského sdružení. Pokud má někdo pochybnosti o činnosti někoho, musí si problém vyřešit obě strany mezi sebou,“ oznámil mluvčí jihlavské radnice Radek Tulis.
„Město má jedinou pravomoc a to je dohlížet na využití dotace, kterou na mládež dává. To je také jediný zájem radnice v tomto sporu,“ vzkázal.
