Jak dlouho potrvají zemní práce?
V závislosti na počasí si určitě vyžádají nějakých 120 pracovních dní. Naším cílem je mít pláň pod Hosovem nejpozději do konce června 2019 připravenou na výstavbu obchodních objektů.
Musíte se vyrovnávat s poměrně svažitým pozemkem. Výškový rozdíl je zde až 16 metrů. Vy ale chcete, aby areál byl v rovině.
Obchodní centrum vždy děláte pro veřejnost. A jistě to znáte z vlastních zkušeností: když jedete někam nakupovat, musí to v areálu být jednoduché, přehledné, co nejméně komplikované. V Jihlavě chceme vytvořit jednotnou obchodní zónu. A aby to tam taky nějak vypadalo. Obchody budou mít své společné parkoviště. Nechceme v areálu dělat dvě tři na sebe navazující zóny s prodejnami.
Zemní práce byste měli mít hotové v červnu příštího roku, pak začne výstavba obchodů. Kdy se nákupní zóna otevře?
Termín dokončení výstavby směřujeme ke konci června 2020. Ke zprovoznění a otevření obchodní zóny by mělo dojít od podzimu 2020.
Na výpadovce na Pelhřimov bude v souvislosti s obchodním centrem i nový kruhový objezd. Ten uděláte už v první fázi, nebo až později, až se budou stavět další rok obchody?
Přes okružní křižovatku bude hlavní napojení pro to centrum. Bude to jedna z prvních staveb na tom území.
Ota Kohoutek
|
Když si teď budu představovat, že už přijíždím autem přes kruhový objezd do nákupního centra, co mě bude čekat po pravé straně od vjezdu – tedy ve směru k Jihlavě?
Uvažujeme tak, že vpravo od vjezdu se bude nacházet takzvaná „fashion“ zóna, která se bude koncentrovat především na módu a služby. Budou tam ale zastoupeny i prodejny obuvi, drogerie, potravin, elektra, chovatelských potřeb a další. Tato část bude mít výměru zhruba 20 tisíc čtverečních metrů.
A co druhá část od budoucí příjezdové cesty směrem k Hosovu?
Tam bude stejný koncept retail parku. Jeho zaměření ale bude spíš na nábytek, zahrádkářské a kutilské potřeby. Počítáme tam s jedním velkoplošným nábytkářem, potažmo s jedním dominantním hobbymarketem.
Naplněnost zóny již máte zajištěnou, nebo ještě vedete jednání s potenciálními nájemci?
Intenzivně jednáme. Víte, že od prvopočátku, co se o tomto záměru bavíme, je alfou a omegou potravinářský obchod. Tento řetězec zajišťuje každodenní frekvenci příjezdů zákazníků do areálu. Není žádným tajemstvím, že tím potravinářem bude společnost Lidl.
A lze se teď bavit už i o dalších konkrétních značkách, které tam budou?
Postupně podepisujeme smlouvy, nerad bych o tom mluvil už teď. Za prvé s ohledem na konkurenci. A také nechci prezentovat to, na čem pracujeme, ale není to ještě dokončeno. Troufnu si říci, že na podzim letošního roku už budeme v tomto směru konkrétnější.
Když se odpíchnu od Lidlu, to není velký hypermarket...
Byly doby, kdy trh vyžadoval v takové nákupní zóně nějaký mega- nebo hypermarket. To se ale už změnilo. Není to už jen o velkých hypermarketech, kde máte nabídku širokého sortimentu, nejen potravin.
Pravda je, že třeba jihlavské Tesco nedávno zmenšilo své obchodní prostory. Přibralo sportovní řetězec a pronajímá i prostory menším podnikatelům...
Tesco v Jihlavě přišlo na to, že ten obchodní prostor byl strašně velký, a hledají využití pro prostory, které už pro potraviny nedokážou využít a obsloužit je. Dalším trendem je, že se na trhu nacházejí velmi specializované obchodní řetězce. Nabízejí třeba značkové oblečení nebo drogerii a nemají potřebu být pod jednou střechou s nějakým jiným řetězcem. To je systém retail parku: že každá obchodní jednotka má svůj vlastní samostatný vstup. A pro ně se vytvoří jedno společné velkoplošné parkoviště.
Bavíte se i se zástupci radnice? Třeba o konceptu, jak by se dalo využít sousední území, kde jsou pozemky města? Zaznívá, že by právě tam mohla stát nová multifunkční hala. Byť rozhodnutí o ní bude zřejmě až na příštím zastupitelstvu, které vzejde z podzimních komunálních voleb.
S radnicí jsme v pravidelném kontaktu, bavíme se o nějakých společných zájmech a záměrech, co se týká využití tohoto území. Když se podíváte letecky na zastavěnost Jihlavy, zjistíte, že je to takové nakousnuté jablko.
A co z toho vyplývá?
Tato část Jihlavy směrem na Pelhřimov je taková nenaplněná. Nabízí se, aby se i toto území zkonsolidovalo a naplnilo. Víme také, že se rozvíjí sousední lokalita v Horním Kosově určená právě na výstavbu rodinných domů. tam nějaké tři tisíce obyvatel a toto osídlení vzrostlo významně za posledních pět let. Existuje potenciál, aby se tato část města dále rozšiřovala, vylepšovala, a je to i v zájmu radnice.
Čím třeba se má vylepšovat?
Například mám na mysli zkapacitnění dopravní sítě. Tam se budeme s městem podílet na některých investicích. Jde také o to, odlehčit Rantířovské ulici.
Nějakou dohodu s městem jste ale sjednali už před lety.
Tato nová dohoda bude koncipována z hlediska růstu a vývoje území, bude o společném postupu vylepšení infrastruktury. Na papír bychom ji chtěli dostat ještě před nejbližším jednáním jihlavského zastupitelstva.
Centrum, které budujete, je i velmi blízko mezinárodní silnice spojující dálnici D1, Jihlavu, Znojmo a Vídeň. Takže předpokládám, že v něm bude i nějaký fastfood.
Ano, i toto je záměr, který bude součástí projektu. Jednáme s významnými fastfood operátory, ale nechtěl bych to zatím konkretizovat. Byla by tam i možnost objednání občerstvení přímo z auta – „drive in“. Tento typ fastfoodu ještě v Jihlavě není zastoupen. V konceptu obchodního centra ale budou i další služby. A nechci v této fázi říct, že třeba myčky aut.
V Jihlavě je víc nákupních center, a nabízí se tedy otázka, jak je to s konkurencí. Má město potenciál na další obchody?
Tím, že Jihlava je krajské město s 50 tisíci obyvateli a spádovou oblastí 100 tisíc lidí, tak svou velikostí má potenciál na to, aby tam byl jeden „shopping mall“, tedy vnitroměstské obchodní centrum, a jedno centrum na okraji města právě s retailovým konceptem. Nějaké obchodní jednotky tohoto typu se v Jihlavě sice už nacházejí, ale jak dopravně, tak i kapacitně (hlavně co se týká parkoviště a možností dalšího rozšiřování do budoucnosti) nejsou optimální.
Obchodů je ale v Jihlavě už docela dost.
Řetězce mají o Jihlavu zájem. Některé, s nimiž počítáme pro naše obchodní centrum, zde už zastoupení mají, ale mají spočítané, že ve městě „uživí“ třeba dvě prodejny. A jsou i tací, kteří nejsou spokojení s koncepční velikostí stávajících prodejních prostor a hledají něco lepšího, nového.
Vaše firma sídlí ve Znojmě a odtud kousek je nákupní centrum Freeport. A nedaleko jsou taktéž rakouské outlety. Dá se třeba naznačit, jestli do Jihlavy zamíří třeba některé rakouské značky z tamního trhu? Nebo se zaměřujete na řetězce, které už na tuzemském trhu působí?
Je pravda, že my jsme kousek od rakouských hranic, ale vše musí být podložitelné nějakými kritérii, například i obraty, jakých budou řetězce v daných městech dosahovat. Když se teď podíváme do přeshraniční zóny Hatě, tak tam je to úplně jiný koncept. V outletu jsou mezinárodní značky, které zde nabízejí „netrendové“ zboží (například z minulých sezon, z nadměrných zásob, z uzavřených obchodů apod. – pozn. red.). Tento koncept má své zákazníky, kteří do takového centra přijedou třeba i ze vzdálenosti 80 kilometrů, viz například Vídeňané. Hatě využívají i toho, že v Rakousku jsou všechny obchody v neděli uzavřeny. Když tam pojedete v neděli, bude tam plno, ovšem 90 procent návštěvníků dorazí z rakouské strany.
Což by tady v Jihlavě nebylo…
To ne. A co se týká retailu, tak on má také svůj okruh nájemců, kteří tento koncept znají – mají s ním zkušenosti třeba i z jiných evropských států. Vytvářejí si portfolio v rámci okresních měst, potažmo menších krajských. A k tomu jsou také potravináři, kteří už mají ve městech dvě i více provozoven. Třeba Lidl má v Jihlavě dvě a s námi to bude třetí. A tendence do budoucna bude taková, že ve městě klidně postaví i čtvrtý obchod, pokud se nabídne nějaká vhodná lokalita.
Jaké projekty připravujete?
Znojmo a Jihlavu. Ta bude tím největším záměrem, který jsme kdy naráz na jednom území připravovali. Celkovou výměrou 25 tisíc čtverečních metrů retailové plochy bude patřit mezi největší centra tohoto typu v České republice.
