„Stavební firma bez cizinců a Ukrajinců prakticky dnes už nemůže fungovat,“ zamýšlí se Karel Löffler, jednatel a ředitel společnosti Pozemní stavby Jihlava. „Řemeslníci jsou nedostatkové zboží. Dlouhodobě nejsou klempíři, izolatéři, elektrikáři, instalatéři nebo obkladači,“ vypočítává.
Nedostatek řemeslníků řeší třeba žďárská společnost PKS holding. „Za nejvíce nedostatkové profese považujeme zedníky, tesaře a instalatéry. Situaci řešíme zaměstnáváním zahraničích pracovníků, zejména z Ukrajiny. Maximálně také využíváme možnosti spolupráce s odbornými školami v rámci odborné praxe a případně následné ‚brigády‘ pro studenty odborných profesí,“ říká Jana Havlíková, mluvčí firmy PKS holding, s tím, že činnost společnosti není nedostatkem kvalifikovaných řemeslníků nijak ovlivněna a pracovní závazky plní řádně a včas.
Podle krajského radního pro školství Jana Břížďaly (Piráti) není problém s řemeslníky jenom u stavebních firem. „Je to napříč odvětvími. Problém mají zemědělci, technický průmysl i strojírenství,“ připomíná.
Řešení nevidí v navyšování počtu žáků na učebních oborech. „Daleko větším problémem je, že drtivá většina absolventů učebních oborů nenastupuje do sektoru, který vystudovali,“ zdůrazňuje Břížďala.
Práce je lehčí, výdělky vysoko nad průměrem
Podle Vladimíra Duška, spolumajitele firmy Dušek a Tesař, nemají mladí o řemeslo příliš velký zájem. „Navíc toho ani moc neumí a ani se nechtějí dál učit a zdokonalovat se,“ popisuje zkušenost spolumajitel firmy, která zaměstnává převážně zedníky, instalatéry a klempíře.
„Když z jedné třídy, kde je třicet dětí, zůstane v oboru devět z nich, tak je to hodně. Spousta mladých má problém pracovat s větším nasazením, a už vůbec ne rukama. Dokud se nezmění myšlení společnosti a hlavně přesvědčení rodičů a utvrzení v tom, že řemeslo má skutečně zlaté dno, tak to bude špatné,“ domnívá se Jaroslav Huňáček, předseda Krajské hospodářské komory Kraje Vysočina.
Podle majitelů firem má ale řemeslo skutečně ono pověstné zlaté dno. „Například šikovný instalatér, který má o profesi zájem a naučí se práci velmi kvalitně odvést, si měsíčně může přijít na 60 až 80 tisíc korun. Navíc dnes jsou na všechno elektrické mašiny. Řemeslníci se dnes už tolik nenadřou jako třeba generace našich rodičů či prarodičů. Je to pěkná práce, která je kolikrát lepší než sezení v kanceláři,“ zamýšlí se Karel Löffler z Pozemních staveb Jihlava.
Žáci během studia pracují u konkrétních firem
Radní Jan Břížďala se domnívá, že pomoci udržet učně u řemesla by mohla kvalitnější propagace už na základních školách.
„Zlepšit by se mělo kariérové poradenství, aby deváťáci byli lépe informováni o tom, co obnáší studium a jaké mají možnosti svého uplatnění. Do škol by měli odcházet přesvědčenější v tom, jakou oblast chtějí skutečně studovat,“ zdůrazňuje. Nezapomínat by se podle Břížďaly mělo i na větší propojení učňovského školství s praxí učňů už u konkrétních firem a zapojení odborníků z podniků do výuky.
Touto cestou jde například Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě.
„Žáky dáváme už během učňovského vzdělávání na praxi přímo do firem. Osvojují si a zvykají si tak na pracovní návyky. Máme i firmy, které nám nabízejí stipendijní programy. Žáci během studia pobírají stipendium a zároveň mají možnost navázat spolupráci se svým budoucím zaměstnavatelem,“ popisuje zástupce ředitele školy Ondřej Vojíř.
Řemeslu by se o víkendech mohli učit i vězniZískat více řemeslníků ve stavebnictví. K tomu by mohl napomoci projekt, nad kterým se momentálně vážně zamýšlí Kraj Vysočina společně s Úřadem práce a Vězeňskou službou ČR. Po velmi dobrých zkušenostech s rekvalifikačními kurzy v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou, při kterých se odsouzené ženy mají možnost rekvalifikovat v oborech, jako je kadeřnice či kuchař-číšník, by podobné kurzy, ovšem cílené na stavebnictví, mohly být i v mužské věznici v Rapoticích na Třebíčsku. „Jednali jsme o tom již s vedením věznice, které je k tomu nakloněné. Vytipovali by vězně, kteří mají jeden rok do ukončení trestu a měli by o rekvalifikaci zájem,“ popsal krajský radní pro školství Jan Břížďala (Piráti). Podmínkou rapotické věznice je, aby se kurzy konaly o víkendu. Přes týden totiž vězni obvykle dojíždějí za prací. Další jednání vede kraj s třebíčským Úřadem práce. „Ten se bude snažit zajistit financování rekvalifikací z dotačních programů. Kraj by se do toho zapojil tak, že by prostřednictvím krajské Střední školy stavební v Třebíči posílal do věznice mistry odborného výcviku, kteří by odsouzené vzdělávali například v oborech instalatér, zedník či malíř,“ nastínil představu krajský radní Břížďala. Jednání jsou zatím na začátku. Podle Břížďaly to je projekt na pomezí sociální oblasti a vzdělávání, který by mohl jednak pomoci s návratem a začleněním odsouzených do běžného života a zároveň by pomohl oblasti stavebnictví. |
