Pesticidy jim nesmrdí, ale hnůj ano. Lidé si odvykli, říká biofarmář

  9:35aktualizováno  9:35
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, půl roku strávil na studiích v Anglii. Přesto místo obleku a kravaty obléká sedmadvacetiletý Petr Marek každý den nejčastěji holínky, tričko a pracovní kalhoty. Přednost dal totiž práci na malé biofarmě, kterou před lety založil jeho otec v Častoníně na Pelhřimovsku.

„Vyzkoušel jsem si práci v kanceláři a zjistil jsem, že mě to stejně baví nejvíc tady na statku. I když je to víc práce a víc starostí. V době senáží a o žních se nezastavíme, ale v zimě je to o něco volnější. Pracujete venku, jste sám sobě šéfem. Přijdu sice domů unavený, ale hezky se mi spí,“ usmívá se Petr Marek.

Kdy začala vaše rodina hospodařit?
Otec začal v roce 1995, když si pořídil první krávu. Pak přibyl další skot i pole. Já jsem se do toho začal přidávat ve svých patnácti letech a po vysoké škole jsem v tom naplno. Teď máme rozdělenou práci tak, že otec se věnuje hlavně dobytku, každý den ho objíždí, já mám na starosti hlavně pole. Pomáhají i dva mladší bráchové, moje mamka a ještě máme dva zaměstnance.

Fotogalerie

Je těžké sehnat zaměstnance do zemědělství?
Asi by bylo horší hledat větší počet lidí. Na jaře jsme hledali jednoho nového člověka a přihlásilo se mi pět uchazečů.

Zemědělství máte nějak historicky zakotvené v rodině? Byli vaši předci sedláky?
Na vesnici se dříve v podstatě každý věnoval zemědělství. Babička z tátovy strany a její rodiče měli statek a pole v nedalekém Dudíně. Jenomže pak jim to komunisté v padesátých letech sebrali. Babička po revoluci chtěla, aby táta začal hospodařit, ale on nejprve nechtěl. Ona si ale všechna pole v restituci vzala zpět a nechala si je obhospodařovat. Když se pak otec pustil do hospodaření, začínal nejprve na těchto pozemcích. Pak přibyly další.

Na kolika hektarech nyní hospodaříte?
Je to asi 250 hektarů. Nejvíc je luk a pak nějaká orná pole.

Jak je těžké hospodařit v bio kvalitě?
Když chcete hospodařit s touto značkou, musíte mít bio všechno. Tedy louky, pole i dobytek. Nesmíme používat žádné pesticidy nebo chemická hnojiva. Těžší to občas je. Bývají nižší výnosy. Občas se něco nepovede, tak musíte třeba celé pole zaorat. Když nevysejete ve správný okamžik, některé plevele rostou rychleji než plodina. Zemědělci, kteří používají chemii, si mohou pomoci a plevelů se zbavit. My, co nepřihnojíme před setím hnojem, tak už nedoženeme. Ale drtivá většina plodin se tímto způsobem pěstovat dá.

Petr Marek (27)

  • Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Půl roku strávil na studijním pobytu v Anglii.
  • Do rodinné firmy Biofarma Marek Častonín se začal zapojovat ve svých patnácti letech. Po skončení vysoké školy v ní pracuje naplno. Firmu založil jeho otec v roce 1998 a hospodaří na katastrech obcí Častonín, Zachotín, Mysletín a Dudín na Pelhřimovsku a Jihlavsku. Zabývají se chovem krav v podmínkách biozemědělství.
  • Petr Marek má partnerku, letos se jim narodilo první dítě. Jeho koníčkem je stolní tenis.

Takže vy nepoužíváte žádná chemická hnojiva nebo postřiky proti škůdcům?
Ani kdybychom mohli, tak to dělat nebudeme. Nelíbí se nám to a není to směr, kterým bychom šli. My každý rok oráme, hnojíme klasickým hnojem. Na polovině orné plochy pěstujeme jetel, což je zlepšující plodina, která se seče třikrát do roka. Po jeteli pak můžeme pěstovat obilí, protože pole je po jeteli dokonale odplevelené.

Jak se tedy se škůdci vypořádáváte?
Hlavně střídáme plodiny. Když někdo dává kukuřici několik let po sobě na stejné místo, škůdci tam prostě jsou. My to střídáme a nemusíme řešit sežraná pole. Navíc otec je velký ornitolog a milovník zvířat. Zachraňuje výry, dělá hnízda vlaštovkám, spolupracuje se záchrannou stanicí volně žijících zvířat, takže živočichové i ptáci, kteří loví hmyz nebo hlodavce, se u nás mají dobře.

Tématem posledních dnů mezi zemědělci bylo plošné trávení přemnožených hrabošů. Vy máte problémy s těmito hlodavci?
Hraboše tu nemáme. I kdybychom je tu měli, stejně bychom tyto přípravky použít nemohli. Můj osobní názor je, že si za to na Jižní Moravě mohou zemědělci trochu sami. Jsou tam obrovské lány polí bez stromů a remízků, kde by mohli být dravci, kteří hraboše loví.

Když pěstujete ve kvalitě bio, musíte mít speciální certifikáty?
Jsou přesně dané podmínky, které musíme splňovat. Jednou za rok vždy přijede kontrola, která projde veškeré naše dokumenty. Kontrolují i pole a zvířata. Na vše pak dostaneme ekologický bio certifikát.

Je v okolí hodně zemědělců, kteří pracují v systému jako vy?
Tady na Vysočině ano. Do deseti kilometrů od nás bych jich napočítal asi pět. Ale třeba na Jižní Moravě jich je málo. Hospodařit v malém, tak jako my, by chtělo hodně lidí. Ale je těžké dostat se k polím. Mají je zabrané velké podniky a nejvíc je to vidět právě na Moravě.

Jaké plodiny pěstujete?
Jsou to plodiny, které využíváme pouze na krmení našeho dobytka. Dříve jsme něco málo prodávali. Zkoušeli jsme například ostropestřec mariánský a plánoval jsem, že bychom podobné plodiny mohli pěstovat a prodávat. Ale loni, když bylo takové sucho, tak jsme přešli jenom na krmné plodiny. Všechno obilí sešrotujeme a zkrmíme. I když po loňském suchu je letošní rok na srážky dobrý, děláme si zásoby do dalších let. Myslím, že na déšť už si nikdy nebudeme stěžovat. Jsme za něj rádi.

V loňském roce byl problém s nedostatkem sena. Jak jste to zvládli?
Každý rok potřebujeme udělat čtyři tisíce balíků sena. Loni jsme jich kvůli suchu udělali o jeden tisíc méně, ale naštěstí jsme měli zásoby z předchozích let. Letos ty čtyři tisíce uděláme a budeme mít i něco do zásoby.

Zaměřujete se na chov masného skotu. Jaká plemena chováte?
Jsou to tři francouzská plemena: Blonde d’Aquitaine, Gasconne a nyní jsme začali s chovem Limousine. Nejvíc máme plemene Gasconne, s kterými táta začínal. Pak přibral „blonďačky“, které jsou větší, ale je s nimi více práce. Například se hůře telí, téměř u každého porodu musíte být. Teď jsme přibrali patnáct „limuzínek“, abychom mohli lépe prodávat plemenné býky. Celkem máme sto krav.

Jsou celoročně venku?
Ano, po celý rok a nevadí jim to. V zimě je dáváme na ornou půdu, kterou zároveň pohnojí. Nevadí jim sníh ani mráz. Asi nejhorší je vítr. Proto jim na zimu z balíků slámy stavíme závětří. Myslím, že větší problémy bývají v kravínech, kde je hodně zvířat na jednom místě. Krávy, které jsou zvyklé nachodit několik kilometrů denně, se nemohou ani pořádně projít, šíří se tam víc nemocí.

Povídáme si u jednoho z vašich stád a přiznám se, že býk, který stojí opodál, budí respekt...
A přitom plemenní býci jsou nejhodnější zvířata ze stáda. Jednak vzhledem k tomu, jak jsou obrovští, toho moc nenaběhají. A pak je zajímá vždy jenom kráva, která je v říji, a nic jiného neřeší. Tu si hlídá a chodí pořád za ní. U krav je to horší. Hlavně když mají malá telata. Hlídají si ho a klidně vás můžou nabrat.

Kam maso dodáváte?
Vozíme ho v pravidelných intervalech do Prahy, Brna, Českých Budějovic a Znojma. Lidé mají dopředu zamluvené balíčky. A pak si mohou přijet k nám do Častonína na statek, kde máme prodej ze dvora. Nechali jsme si i párkrát z našeho hovězího vyrobit klobásy, které také prodáváme.

Čerpáte dotace?
Nejsme žádní velcí příznivci dotací, ale dokud jsou, tak je využíváme třeba na nákup strojů. Teď jsou dotace vázány na to, že se lidi o pole musí starat a udržovat je. Uvidíme, jak to bude dál. Třeba velké podniky zkrachují, nebo naopak velké podniky ty menší schramstnou.

Lidé z vesnic v okolí si zvykli na váš způsob hospodaření?
Poslední dobou mám pocit, že se lidé sice stěhují na vesnici, ale myslí si, že to tam bude jako ve městě. Stěžují si na různé věci. Vadí jim třeba zápach hnoje, když ho vozíme na pole. Moje mamka říká: Pesticidy jim nesmrdí, ale hnůj ano. Lidé si zkrátka odvykli.

Nejčtenější

Podnikatel z Brodu zabil svoji ženu, pak ji nahlásil jako pohřešovanou

V místě nálezu utonulé poblíž rybníka nedaleko Habrů v pátek 2. srpna dopoledne...

Obviněným z vraždy osmačtyřicetileté ženy z Havlíčkova Brodu, jejíž zmizení na konci července nahlásil manžel, je podle...

Zavražděná z Havlíčkova Brodu pachatele dobře znala, obviněný je ve vazbě

V místě nálezu utonulé poblíž rybníka nedaleko Habrů v pátek 2. srpna dopoledne...

Vysočinským kriminalistům se podařilo dopadnout muže, který na konci července zavraždil osmačtyřicetiletou ženu z...

Chomutov začal první ligu vítězně, uspěly i Budějovice. Vsetín doma padl

Václav Čejka (vlevo) z Třebíče atakuje Jana Veselého z Českých Budějovic.

Chomutovští hokejisté po konci v extralize vstoupili do první ligy výhrou nad nováčkem Sokolovem 4:1. Další neúspěšný...

V Jihlavě vzniklo obří datové centrum, skladují v něm 10 petabajtů

Specialista Pavel Pokorný vytahuje šuplík jedné ze skříní ve speciální...

Nenápadná místnost v suterénu jedné z budov v areálu krajského úřadu na Žižkově ulici v Jihlavě skrývá technologický...

První liga: Budějovice vyhrály i potřetí, zatím neztratila ani Poruba

Českobudějovický útočník Radek Prokeš (vlevo) se snaží uniknout Lukášovi...

Hokejisté Českých Budějovic a Poruby potupili ve třetím kole první ligy soupeře devíti góly a vládnou tabulce se...

Další z rubriky

Podnikatel z Brodu zabil svoji ženu, pak ji nahlásil jako pohřešovanou

V místě nálezu utonulé poblíž rybníka nedaleko Habrů v pátek 2. srpna dopoledne...

Obviněným z vraždy osmačtyřicetileté ženy z Havlíčkova Brodu, jejíž zmizení na konci července nahlásil manžel, je podle...

Na místo v domově důchodců se čeká roky, kraj přesto v Brodě jeden zruší

Nová přístavba domova pro seniory v areálu havlíčkobrodské nemocnice je...

Důchodci přijdou v Havlíčkově Brodě o jeden z domovů pro seniory. Zařízení U Panských, které obývá 43 klientů, se Kraj...

Kvůli opravě náměstí padaly v Meziříčí hlavy, od té doby projekt stojí

Během velké slavnosti na 1. máje v roce 1919 zasadili ve Velkém Meziříčí lípu...

Rekonstrukce Náměstí ve Velkém Meziříčí, jež měla patřit k zásadním opravám ve městě, je na mrtvém bodě. Zatímco v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz