Nový dvoupodlažní objekt bude sloužit především jako centrální úložiště archeologických sbírek ze čtyř krajských muzeí. Poskytne ale i prostor pro uložení dalších předmětů ve vlastnictví muzeí v Pelhřimově, Třebíči a Havlíčkově Brodě.
Nová budova má stát na ploše 4 300 čtverečních metrů, přičemž 2,5 tisíce čtverečních metrů je určeno pro muzejní exponáty.
Hlavním důvodem pro vybudování nového skladovacího prostoru je fakt, že se regály ve stávajících depozitářích rychle plní. Zaplněné jsou z více než 80 procent a výhledová rezerva u větší části podsbírek je méně než pět let. U některých byla kapacita již zcela naplněna.
„Musíme nějakým způsobem dlouhodobě řešit situaci, ke které nás nutí zákon. Proto jsme se rozhodli, že využijeme objektu, který je v Pelhřimově. Slibujeme si od toho, že situaci s kapacitou vyřešíme na desítku, ideálně na desítky let,“ pověděl hejtman Vítězslav Schrek.
Muzea vlastní více než milion předmětů
Krajská muzea aktuálně vlastní více než milion sbírkových souborů a předmětů. Nejrychleji rostoucí a nejobjemnější částí jsou právě archeologické nálezy, jimž bude v novém depozitáři patřit největší část prostoru. „Například jeden výzkum rybníka může čítat i 18 tisíc položek, které je třeba uložit do 152 inventárních krabic,“ řekl náměstek hejtmana pro kulturu Roman Fabeš.
Kraj momentálně vlastní dva velké depozitáře. Jeden se nachází v Třebíči, další funguje v Jihlavě-Heleníně. Ale například havlíčkobrodské krajské muzeum své sbírky prozatím ukládá v komerčních prostorech a řada vedlejších depozitářů je v místech, která buď dlouhodobě nevyhovují, nebo tam jsou muzea v nájmu.
Součástí nového pelhřimovského depozitáře by měla být také badatelna, moderní konzervátorské dílny a archeologická pracovna, kterou budou využívat archeologové z Muzea Vysočiny Jihlava. „Počítá se tam i se speciální místností, kde se bude za pomoci plynu dělat ošetření dřevěných exponátů napadených dřevokazným hmyzem,“ popsal ředitel pelhřimovského Muzea Vysočiny Ondřej Hájek.
Budova musí také splňovat přísné podmínky, pokud jde o uchovávání sbírkových předmětů. „Více než teplota je důležitá regulace vlhkosti, především u kovových předmětů či negativů. Ty budou společně s fotografiemi uchovány v odděleném prostoru,“ informoval radní pro oblast majetku Karel Janoušek s tím, že část vlastní spotřeby energie na provoz těchto technologií pokryje střešní fotovoltaika.
Depozitáře bývají vybavené vzduchotechnikou, jež reguluje automaticky teplotu a vlhkost podle vnějších klimatických podmínek. Snahou je udržovat vlhkost kolem 50 procent a stálou teplotu 18 stupňů.
Akce Kulový blesk
Samotné stavbě bude předcházet demolice stávající budovy, jež je v nevyhovujícím stavu. Podle radního Karla Janouška je nová budova navržena prostě a účelně, tak aby vizuálně zapadla do průmyslové zóny. Na pozemku má zůstat volný prostor pro případné přechodné venkovní ukládání nebo možné rozšíření objektu. Odhadovaný rozpočet je 269 milionů korun. Vybavení má vyjít na dalších 35 milionů.
Samotné stěhování do nového bude zřejmě tak trochu připomínat akci Kulový blesk.
Kromě archeologických exponátů všech krajských muzeí se má do nového prostoru přesunout i kompletní sbírka předmětů Muzea Vysočiny Pelhřimov. Ta čítá na 60 tisíc kusů sbírkových předmětů. Jejich velká část je nyní uložena v depozitáři u Jihlavy. „Jsou to všechny objemnější předměty – například historický nábytek, militárie, sbírka skla, porcelánu, ale i zdravotnické sbírky, ke kterým patří například operační sál či nosítka,“ popsal ředitel pelhřimovského muzea Ondřej Hájek.
Tímto transferem se zase uvolní prostory v depozitáři v Jihlavě-Heleníně, kam se budou moci přesunout sbírky umístěné v budově jihlavského muzea. Tam by následně mohl vzniknout prostor potřebný pro vzdělávání veřejnosti.
Třebíčské a brodské muzeum budou sklad sbírkových předmětů v Pelhřimově užívat jako vedlejší depozitář. Tuto možnost bude mít i Galerie výtvarného umění Havlíčkův Brod.
23. července 2019 |
