„Návštěvníkům nemůžeme poskytnout takový komfort, jaký by si památka UNESCO zasloužila. Na Zelené hoře chybí toalety, proto všechny posíláme k obřadní síni na nový hřbitov. Když se tam potkají dva zájezdy, tak se střídá třeba sto lidí na dvou záchodcích. Nejednou jsme řešili problém, že turisté rušili probíhající pohřební obřad,“ líčí kastelánka chrámu sv. Jana Nepomuckého Michaela Kokojanová.
Slavné poutní místo, jež se začalo stavět přesně před 300 lety podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla a které loni navštívilo zhruba 31 tisíc platících návštěvníků plus tisíce dalších lidí při mnoha církevních a kulturních akcích, se už roky potýká se stejným problémem. Při tradiční svatojánské pouti v půlce května se situace řeší umístěním mobilních toalet. Chybí také větší počet parkovacích míst.
Že je stávající situace problematická, uznává i Národní památkový ústav (NPÚ), který poutní areál spravoval do srpna roku 2014, než jej stát vrátil církvi.
„Autokary zajíždí nahoru, ale nemají kde parkovat. Najíždějí proto na zemědělskou cestu, na kterou se už nemá jezdit, nebo přímo ke kostelu. Vstupenky i suvenýry se musí prodávat přímo v kostele. Pro památku je to nedůstojné,“ míní garant této národní kulturní památky Pavel Jerie z NPÚ. Pokladna se navíc otevírá pouze na patnáct minut v pauze mezi prohlídkami.
Otázky jsou, kde provozní objekt postavit a kdo se o něj postará
Jedním z dílčích kroků, který by měl stávající situaci pomoci vyřešit, je memorandum pěti subjektů. Pětice signatářů, tedy město, farnost, Národní památkový ústav, Kraj Vysočina a Biskupství brněnské, jej předjednali už loni.
V březnu pak jeho znění schválili žďárští radní. „Domluvili jsme se na společném postupu při řešení tohoto zázemí,“ řekl žďárský místostarosta Josef Klement.
I když jde zatím spíše o formální záležitost, existuje už předprojektová studie či studentské práce. Zatím však není rozhodnuto o umístění, velikosti ani financování objektu.
„Je to zapeklité. Farnost dostane evropské peníze na opravu zelenohorského areálu, ale nejde z nich financovat stavba na jiném pozemku,“ poukazuje památkář Pavel Jerie.
Římskokatolické farnosti komplikuje přípravu provozního zázemí fakt, že jí patří pouze poutní areál po vnější zeď ambitu, okolní pozemky v ochranném pásmu památky jsou města nebo soukromých vlastníků, některé jsou navíc ornou půdou. A stavět objekt mezi kostelem a ambitem na uvolněném prostranství po vymístěném pohřebišti je podle památkářů vyloučené.
Ve hře je několik variant, zřejmě nejpravděpodobnější je vybudovat provozní objekt v místech vedle horní brány u nového hřbitova. „Rádi bychom zázemí měli minimálně v těsné blízkosti areálu,“ poznamenal místostarosta Klement.
Lešení už obklopuje další část památky, plášť bude letos hotov
Velká obnova Zelené hory, kterou farnost financuje s pomocí evropských dotací, pokračuje i letos. Lešení už obklopuje další část památky.
„Letos by měla být dokončena obnova omítek, restaurování a výměna oken, restaurování a repasování dveří,“ informuje technický koordinátor oprav František Laštovička. Plášť kostela by tak měl kompletně zářit novotou.
Zároveň se letos začne více pracovat i v interiéru. „Tyto práce přesáhnou do příštího roku. Týkat se budou omítek, nástěnných maleb, ale i plastické výzdoby včetně čtyř bočních oltářů a toho hlavního, kterému vévodí dřevořezba sv. Jana Nepomuckého,“ popisuje Laštovička.
V poslední etapě potom dojde na výměnu dlažby a definitivní úpravu prostoru mezi kostelem a ambitem. Zatímco turisté využili minulý slunečný víkend k první jarní prohlídce, brigádníci z farnosti upravovali terén po zrušeném a vymístěném pohřebišti.
