Položit novou střechu byl cíl první etapy rekonstrukce neobvyklé a značně zchátralé stavby. I když slovo novou není přesné. Část tašek se totiž po rozebrání konstrukce a doplnění trámů a latí, které nebyly v dobrém stavu, vrátila zpět.
„Střešní krytinu jsme sundali sami a důkladně očistili. Půlka tašek šla zpátky, druhou jsme museli doplnit. Nakonec jsme chybějící kusy sehnali v Náměšti nad Oslavou. Také jsou už použité. Ale je to vše v souladu s požadavky památkářů,“ popisuje věžnický starosta David Drahoš.
Nahoru se už vrátila i věžička, tedy to nejcennější, kvůli čemu byla kovárna prohlášena za památku. I tu místní snesli, opravili svépomocí a vrátili zpět. V té původní se nacházela časová schránka. Co přesně v ní bylo, však vedení obce dosud neví.
„Byly tam německy psané dokumenty. Ale byly v tak špatném stavu, že jsme je odeslali k odbornému posouzení, abychom je ještě víc neponičili. Expertka mezi tištěnými listinami objevila i jeden papír psaný ručně. Na nějakou zprávu ale ještě čekáme,“ přiblížil starosta.
Do nové schránky vloží mince a respirátor
V hlavě už spřádá plány na novou časovou schránku, určenou příštím generacím. Vložit by do ní chtěl současné mince i pár výtisků obecního zpravodaje. „Mince už mám připravené. Pečlivě jsem sháněl a schraňoval úplně nové, zářivě lesklé,“ směje se Drahoš. A nedávno mluvil i o respirátoru, který by připomněl prapodivnou dobu covidu.
Ve věžičce zbývá učinit pár posledních úprav a schránka se do ní může vložit. Podle starosty se tak ale zřejmě stane až při zavěšení zvonu. I k tomu by mohlo dojít během letošního roku. Zvon by se na kovárnu vrátil po pěti letech.
„Byl snesen v roce 2017 z důvodu havarijního stavu konstrukce zvoničky. Měli jsme ho na úřadě, teď je na očištění a údržbě. Určitě bychom ho chtěli ještě letos vrátit na kovárnu, nicméně zvonit ještě nebude,“ říká starosta Drahoš.
Vyzvánění chtějí Věžničtí automatické, jak to mají i jinde v obci. A k tomu je potřeba elektřina. Ta ovšem bude až v některé z dalších etap rekonstrukce památky.
Aby se dovnitř nedostal člověk ani voda
Hlavní cíl na letošní rok jsou venkovní okna. „Aby byla budova uzavřená ze všech stran, aby se tam nedostal žádný člověk, ale ani voda,“ podotkl David Drahoš. To už podle něj místní vlastními silami nezvládnou, to už bude chtít trochu odbornosti. A také to bude něco stát.
„Asi kolem dvou set tisíc korun. Bohužel letos stát z úsporných důvodů zrušil dotace na malé kulturní památky. Tak jsme zažádali o krajské peníze. Jsou o něco menší, ale aspoň něco, zafinancovali bychom zbytek ze svého,“ líčí starosta.
Vnitřní křídla oken by obec doplnila až později, až se začne pracovat v interiéru na nových omítkách. To by mohlo být v příštím či přespříštím roce.
Na ten letošní si vedení obce dalo ještě jeden cíl. Chtělo by nechat vypracovat důkladný vlhkostní průzkum. Tedy jinými slovy, chtělo by se na základě důsledného posouzení celého objektu dozvědět, co udělat, aby se podařilo snížit vlhkost ve zdech a v interiéru. „To nám napoví, co dál,“ poznamenal Drahoš.
K tomu by Věžnice ráda využila peníze, které se jí podařilo vybrat na transparentní účet věnovaný kovárně. „Peníze tam stále chodí. Občas na něco vybereme, občas tam někdo něco pošle. Našla se třeba paní, která podobným objektům fandí. Vymyslela kalendář, kde jsou i fotky kovárny. Fanoušci si to rozkupovali, výtěžek šel na účet,“ nechal se slyšet starosta s tím, že průzkum by měl vyjít na nižší desítky tisíc korun.
Záchrana na poslední chvíli
Zachránit starou kovárnu se podařilo doslova v hodině dvanácté. Původním záměrem obce bylo chátrající ruinu vedle obchodu v Dolní Věžnici zbourat. Zastupitelé se tak usnesli v roce 2017 a nedlouho poté byl dokonce vydán demoliční výměr.
Než však stačili energetici odpojit své sítě, hlasitě se ozvali členové Spolku za historickou Polnou, památkáři z Jihlavy i pracovníci Národního památkového ústavu (NPÚ) z Telče. Ti všichni upozornili vedení obce na to, jakou cennost tu mají.
„Historická, architektonická a památková hodnota kovárny spočívá v jejím stáří, autenticitě dochovaných prvků, původní dispozici, vícevrstevnatém stavebním vývoji a také ve spojení řemeslného provozu s funkcí venkovské zvonice,“ popsal Miloslav Záškoda z telčského pracoviště NPÚ. I jeho zásluhou bylo stavení na počátku loňského roku prohlášeno kulturní památkou.
Neobvyklá je právě věžička na střeše, která sloužila jako zvonice. Zdejší kovář nejenže se věnoval své práci, zároveň se staral i o vyzvánění v tehdy ještě samostatné Dolní Věžnici. Za velmi cennou památkáři označují i samotnou kovářskou dílnu, v níž se částečně zachovalo původní vybavení. Zůstala například zděná výheň s otvorem pro připojení měchu, nika s policemi na nářadí i masivní ponk.
Kovárna ve Věžnici během oprav střechy:
30. října 2021 |
