Připomíná dřevěnou chýši obyvatel jihovýchodní části Asie. Přesto se honosí názvem pavilon. Zoo v Jihlavě ve čtvrtek v podvečer otevřela novou atrakci. Stavba nových expozic vyšla na více než 19 milionů korun.
Zoo pěti kontinentů* Stavbaři se mu celkově věnují už tři roky. Jako první se loni v dubnu otevřela Australská farma. Následovalo zprovoznění expozice Africká savana, díky níž mohla zoo zavést i chov žiraf. Hotové jsou už také expozice afrických opic a hyen. Nejnákladnější tropický pavilon bude zpřístupněn v příštím roce * Jihlavská zoologická zahrada je nejvyhledávanějším turistickým cílem na Vysočině, nové expozice její popularitu ještě zvýšily. Branami zahrady loni prošlo rekordních 274 985 návštěvníků. Tento počet byl letos překonán už koncem října. |
Návštěvníci tam mají možnost prohlédnout si typická asijská zvířata. Už před vstupem do samotného pavilonu je vidět část venkovních výběhů, které patří ovíječi skvrnitému. „Samička dovezená ze zoo v Plzni je tu teprve týden, tak si zvyká. Ven bude chodit asi až po týdnu,“ doplnil mluvčí jihlavské zoo Martin Maláč.
Zoo plánuje samici narozené letošního 1. června pořídit do půl roku samce rovněž tohoto druhu. „Až tu bude, tak Asijský pavilon bude obývat celkem deset zvířat,“ spočítal mluvčí zoo.
Zajímavostí je, že tento druh zvířete je spojován s kávou. „Ovíječi jsou krmeni plody kávy. Semena projdou jejich traktem nedotčena. Domorodci pak vybírají z trusu kávová zrnka, omývají je a připravují z toho cibetkovou kávu,“ vysvětlil Maláč.
Kromě ovíječů skvrnitých obývají nový jihlavský Asijský pavilon dvě babirusy. To je druh prasete žijící především v Indonésii. „Nyní jsou babirusy zavřené. Jinak jsou od jara do podzimu běžně venku,“ řekl Maláč.
Pohled na obyvatele pavilonu z přízemí i z výšky
Návštěvníci mohou vstoupit do pavilonu buď bezbariérovým vstupem do přízemí, kde zvířata uvidí v prosklených „vitrínách“, nebo mohou využít dřevěné schodiště a podívat se na ně z výšky.
Uvnitř je doma také sedm gibonů žlutolících, kteří jsou nyní hezky v teple, ale zhruba po sedmi dnech budou mít k dispozici rovněž venkovní vyžití.
„Vlevo je samička Ivana narozená v roce 1983, zakladatelka chovu gibonů žlutolících, která k nám dorazila z volné přírody se samcem Vildou. Tato zvířata se původně nesnášela, u nás se ale povedlo je spárovat. Hned první rok, kdy u nás byli, se podařilo odchovat první mládě. A od té doby se v naší zoo narodilo celkem dvanáct gibonů - samců i samic. V této levé ubikaci jsou kromě Ivany její dva synové z roku 2009 a 2006,“ uvedl Maláč.
Tam, kde dřív skákali klokani a posedávali papoušci
Asijský pavilon vznikl v centrální části zoo v místech, kde dříve bývala expozice klokanů a papoušků. Podle architekta Jaroslava Huňáčka je uvnitř k vidění například červený laterit - kámen, který je typický pro khmérskou kulturu. „Pavilon Asie jsem dělal s chutí, protože k Asii mám odjakživa vztah. Vlastní návrh byl otázkou několika minut,“ dodal Huňáček.
„Je to další krok k ukončení projektu Zoo pěti kontinentů, který byl velkým oříškem. Před námi je konec nejdelší etapy, které jsme museli přizpůsobovat provoz,“ řekla ředitelka zoo Eliška Kubíková.
Při čtvrtečním slavnostním otevření účastníci zhlédli například lví tanec. Úspěch měl také Den s gibonem i hry a soutěže pro děti, které zahrada připravila.
