Reprezentační trenér Josef Augusta při utkání mistrovství světa v Německu (13. května 2001) | foto: Michal Růžička, MAFRA

Pořád nás ujišťoval, že to zvládne, smutní legendy nad smrtí Augusty

  • 0
Rakovina slinivky patří mezi nejzhoubnější nádory. Prognózy na uzdravení jsou podle statistik pouze pětiprocentní. Legendární hokejový útočník a trenér Josef Augusta přesto do poslední chvíle věřil, že nad ní zvítězí. Stejně jako předtím mnohokrát slavil úspěch na ledě. Boj s nemocí však nakonec prohrál.

„Byl neustále pozitivní, optimistický. Pořád nás ujišťoval, že to zvládne. Bohužel, někdy jenom odhodlání nestačí,“ smutně krčil rameny bývalý dlouholetý forvard Dukly Jihlava Augustin Žák.

Zpráva o smrti Josefa Augusty zastihla jeho známé, kamarády a bývalé spoluhráče ve čtvrtek dopoledne. „Volal mi jeho syn Patrik, že Pepík umřel ráno, ve spánku. Tak aspoň to. Je to každopádně moc smutné,“ neskrýval své pocity Jiří Holík, další z legend jihlavského hokeje.

Fotogalerie

Společně toho totiž prožili spoustu. A to nejen na ledě při zápasech. Oba se znali prakticky celý život, neboť pocházeli z Havlíčkova Brodu. Ostatně jako i další skvělý odchovanec brodské Kotliny Jan Suchý.

„My jsme to tak nějak všichni táhli pořád dohromady. Celá ta dlouhá léta. Nejprve v Brodě a potom i v Dukle,“ pustil se do vzpomínání Suchý, který se nakonec jako jediný neusadil v Jihlavě, ale vrátil se domů.

„S Pepíkem jsme se ale vídali pořád dál, protože tady v Brodě má příbuzné a ségry. Jezdil sem často. Byl to opravdu výborný a pracovitý chlap,“ dodal legendární obránce.

Dlouhá léta v jedné útočné formaci strávila s Augustou také další hokejová ikona, Jan Hrbatý, jehož informace o skonu bývalého parťáka pořádně zaskočila.

„No to snad ne! To jako opravdu Pepík umřel?“ reagoval zaskočeně na telefonát redakce.

Naposledy se svým kamarádem mluvil na předvánočním srazu olympioniků v Jihlavě. „Měli jsme takové posezení a tam byl ještě fešák. Všechno se snažil organizovat. Tak jako to uměl jenom on,“ prozradil. „To bylo naposledy, co jsem s ním mluvil. Pak už jsem se jenom dozvěděl, že ho převezli do Brna,“ rozvzlykal se.