„Syslové tady byli na pokraji vyhubení. V roce 2000 jich přežívalo posledních dvacet,“ informovala Jana Hejtmánková z regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Právě díky iniciativě ochránců přírody se o travnaté pláně národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step začalo pečovat tak, aby to syslům vyhovovalo.
„Devět hektarů stepi se dvakrát až třikrát ročně kosí. Sysli totiž potřebují nízkou trávu, ve vysokém porostu ztrácí přehled a stávají se snadnou a častou kořistí predátorů,“ vysvětlila Hejtmánková.
Sysel obecný ukazuje, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý. V padesátých letech 20. století jich bylo tolik, že byl označován za zemědělského škůdce. Nyní je naopak kriticky ohroženým druhem, který v Česku přežívá na posledních 35 lokalitách.
„Celkový počet syslů se nyní odhaduje na 4 300 až 5 000 jedinců,“ uvedla Jitka Větrovcová, která záchranný program sysla v Agentuře ochrany přírody a krajiny koordinuje.
Zvětšit a posílit populaci mají pomoci i sysli ze Slovenska
Sysli vymizeli především kvůli změnám v krajině a ve způsobu zemědělského hospodaření po druhé světové válce. Neprospělo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků.
„Specifickou hrozbou pro poslední lokality je i volný pohyb koček, které jsou velmi zdatnými lovci těchto hlodavců,“ dodala Větrovcová.
Největší tuzemské kolonie jsou aktuálně v Českém středohoří a na letištích v Mladé Boleslavi - Bezděčíně či v Brně - Medlánkách.
„Záchranný program by měl zajistit, aby sysel z naší přírody úplně nezmizel. Pro jeho přežití je klíčové zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije,“ upozorňuje koordinátorka programu s tím, že je třeba ve vybraných lokalitách trávu pravidelně kosit či spásat.
Program na záchranu sysla obecného také počítá s dovozem a odchováváním syslů ze Slovenska. „Postupně by měli posílit české populace tohoto vzácného hlodavce,“ konstatovala Větrovcová.
