Starosta Josef Komínek ještě nezná přesné datum, kdy začnou mizet 94 let staré oblouky nad řekou Balinkou v Třebíčské ulici. „Dozvím se to možná v pátek na kontrolním dni,“ uvedl starosta, který je zastáncem bourání a stavby nového mostu.
Podobné přemostění s nabílenými oblouky z dob monarchie mají ve Špindlerově Mlýně, kde je chloubou centra. „Nedokážu si představit, že by tam tento most nebyl. To by úplně změnilo ráz našeho centra,“ říká Vladimír Staruch, starosta Špindlerova Mlýna.
Jeho kolega Komínek nechtěl komentovat, jestli by si dokázal představit horské městečko bez charakteristického mostu přes Labe. „Já tam nežiju,“ odpověděl.
Jistě, situace v krkonošském městě a ve Velkém Meziříčí je rozdílná. Most ve Špindlerově Mlýně už je pouze pro pěší, auta jezdí po jiném vedle. Zato mezi oblouky ve Velkém Meziříčí míří hodně aut směrem k Třebíči. Památkáři ale nabízeli řešení, aby se nad Balinkou udělala širší replika s oblouky.
Podle starosty Komínka je už teď pozdě bavit se o širší replice, když je povolená stavba nového přemostění. „Tato debata se měla vést před dvěma lety, když se dělala projektová dokumentace. Ne teď, když už se staví,“ uvedl Komínek.
Most památkou není, přesto má architektonickou hodnotu
Návrh památkářů by také podle starosty stál víc peněz než plánovaný most bez výrazných oblouků.
„Navíc rozšířenou repliku s takto velkými oblouky nám nepovolí policie kvůli rozhledovým podmínkám, protože je to nová stavba. To má úplně jiné parametry, než kdyby se most jen rekonstruoval,“ dodal šéf velkomeziříčské radnice.
Pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči ale dostala žádost o vyjádření k demolici až loni v říjnu, nikoliv před dvěma lety.
Památkáři navrhli dvě možnosti za předpokladu, že most je v městské památkové zóně. Buď aby se rekonstruoval, nebo aby se vytvořila jeho replika. K této variantě se klonili s ohledem na současný stav prvorepublikové stavby.
„Obloukový most má významnou architektonickou hodnotu. Je nejen působivou dominantou, ale také hodnotným příkladem dopravní stavby z počátku dvacátého století. Most přes řeku Balinku lze také považovat za důležitý pramen pro dokumentaci vývoje tohoto druhu staveb v Kraji Vysočina,“ uvedla Ilona Ampapová, mluvčí telčské pobočky NPÚ.
Hejtmanství se ale postavilo na stranu zastánců bourání, což je většina meziříčských zastupitelů. Podle kraje není most kulturní památkou ani součástí chráněného území městské památkové zóny.
Vzorem se mohl stát Jimramov, tam replika mostu vznikla
„To znamená, že pro vydání povolení k jeho odstranění nebylo nutné získat stanovisko památkové péče,“ uvádí se v krajském rozhodnutí. Most tedy může zmizet a nahradí se novým. Vše má stát kolem dvaceti milionů korun. Proti bourání protestuje i místní občanská iniciativa, leč marně.
Kdyby se vytvořila replika, musela by mít stejně vysoké oblouky i další architektonické prvky včetně chodníků a zábradlí.
„Replika by připustila rozšíření vozovky a vyšší zatížitelnost. Na základě nového projektu by bylo zahájeno nové správní řízení s návrhem repliky,“ doplnila Ilona Ampapová.
Na Vysočině vědí památkáři jen o třech takových železobetonových obloukových mostech. V Hořepníku je z roku 1911, další přes řeku Svratku v Jimramově v roce 2013 nahradila právě replika.
Jimramovské řešení byl poměrně ojedinělý počin. Podle stavbařů jsou takové požadavky vzácné, aby někdo chtěl udělat skoro stejný most v duchu první republiky.
Ten původní jimramovský byl z roku 1925. I když neměl památkovou ochranu, tak na hejtmanství rozhodli o stavbě volnější kopie. A netrvalo to dlouho. Za pět měsíců od začátku bourání bylo hotovo. Podle odborníků působí jimramovské řešení velice dobrým dojmem a zapadá do okolní krajiny.
