Epidemie, která před 307 lety v Brtnici vypukla, měla i jeden nečekaný vedlejší dopad. Jejím důsledkem bylo trvalé odklonění trasy císařské silnice z Vídně do Prahy. Tehdejší důležitá dopravní tepna se z Brtnice přesunula několik kilometrů západně do Stonařova.
Už od 18. století mor v Brtnici připomíná každoroční církevní průvod, k němuž se poprvé v roce 1926 připojil ten kostýmovaný. Ústřední je v něm černá postava moru, která jde v kordonu vojáků obklopena pážaty, jež nesou lidské ostatky.
„Každého dalšího průvodu se účastní více postav, letos vůbec nejvíc v historii,“ řekla brtnická starostka Miroslava Švaříčková, která oblékla kostým dvorní dámy.
Jednadvacátý ročník dvakrát odložila pandemie covidu. A protože kostýmovaný průvod vychází jen každých pět let, nyní se tak konal po sedmi letech.
Slavnost od nedělního rána ohlašovaly salvy ze dvou děl na protilehlých svazích. V čele průvodu vedeném ceremoniářem nechybělo panstvo a sloužící, venkované, myslivci se psy, cechy, mniši pauláni, již v Brtnici kdysi působili, ani vojáci, kteří během morové epidemie hlídali, aby nikdo nemohl ven z města ani dovnitř.
Zněly bubny, fanfáry a zvony. Farníci vyšli v procesí z kostela, ženy nesly sochu Panny Marie a muži Anděla Strážce. Oba průvody - církevní i kostýmovaný - se spojily na náměstí, na barokním mostě se sochou svatého Rocha, ochránce proti moru.