Dlouhodobě se zabývá mimo jiné onemocněními netopýrů, přesto molekulární genetička Natália Martínková odhadovala, že pokud se objeví pandemie, bude pocházet spíše od jihoamerických hlodavců v podobě krvácivé horečky.
Věnujete se dlouhodobě onemocněním netopýrů, tušila jste, že něco jako covid-19 může přijít? Onemocnění od netopýrů? Ne, nečekala jsem, že pandemie vypukne přeskokem patogenu z letounů (řád savců, mezi něž patří i netopýři – pozn. red.). Předpokládala jsem, že při kácení pralesů nalezne člověk nebezpečný virus u hlodavců. Jsou nám evolučně blíž a přicházíme s nimi do kontaktu častěji než s netopýry. Z mého předchozího výzkumu bych si tipla spíš na krvácivou horečku od křečků z Amazonie. Očekávala bych ale i jiná rizika, která postihují přemnožené populace zvířat. Častěji se v nich objevují infekční onemocnění, ale i sociální stres, snižuje se reprodukční úspěšnost, zvyšuje se agresivita a vyčerpají se zdroje potravy.
Lidstvo mnohá úskalí přemnožené populace dokáže obejít technologickým pokrokem. Ale když je nás tolik, jakákoliv infekce se může rychle šířit. Alternativou by byla změna našich hodnot. Přestat chtít cestovat. Přestat chtít nakupovat. Přestat chtít potkávat víc lidí. Takové potřeby však dnes ve společnosti nejsou. A pak nás ochrání jen očkování. Bez něj se bude covid-19 rychle šířit opakovaně hlavně tam, kde se bude potkávat hodně lidí na malém prostoru. A nás tady je hodně, bude hodně a budeme se potkávat. Tu vakcínu potřebujeme.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
