Je svátek, nebo úterý? Pivo se neptá, říká majitel sklepního pivovaru

  13:39aktualizováno  13:39
Pivo má rád natolik, že si ho zkoušel i doma v kuchyni sám uvařit. Neváhal pak zakoupit technologie a postupně celý sklep svého rodinného domu přeměnil v malý pivovar. V práci dal výpověď a z amatérského sládka se stal profesionálem. Rodinný pivovar Milana Kozlíčka dnes zná široký region.

Milan Kozlíček nemá žádnou vlastní restauraci. Pivo, které vyrobí, sám prodává na akcích a festivalech. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pivovar z Horních Dubének na samém jihozápadě Jihlavska byl jedním z dvanácti, které se zúčastnily víkendového Festivalu malých pivovarů v Třebíči. Na nádvoří Lihovaru vynikal.

Kritik evropských dotací pivovarům

Milan Kozlíček se s jistým despektem dívá na své konkurenty - podnikavce, kteří za evropské dotace vybudují minipivovar a snaží se i právě za pomoci dotací zbohatnout. A v tomto ohledu se hodně pozastavuje na dotační politikou Evropské unie vůči pivovarům. „Vůbec nechápu, proč jsou pivovarům nějaké dotace poskytované. Je to výroba alkoholických nápojů. Na jedné straně Evropská unie proti alkoholu bojuje, na druhé jeho výrobu podporuje dotacemi,“ kroutí hlavou.

„Všechna naše piva jsou vařená podle bavorského zákona o čistotě piva z roku 1516. Smí se používat jen ječmen, chmel a voda, žádné cukry nebo přidané látky,“ vysvětloval Milan Kozlíček.

Sympatický vysoký muž pivu doslova propadl. Měl ho rád tak, že nic jiného ani nepil. A tak ho v polovině minulého desetiletí napadlo, že si ho sám uvaří. „Zkoušel jsem to v hrncích v kuchyni, neoficiálně,“ vypráví.

Rychle zjistil, že aby mělo domácí pivo nějakou kvalitu, bude třeba pořídit příslušné technologie. A že je toho potřeba daleko víc.

„Byl jsem se poradit se sládkem v Hradci Králové, který mi řekl na rovinu, že to mám dělat buď oficiálně včetně povolení od potravinářské inspekce, nebo ať to nedělám vůbec. Byl jsem z toho rozčarovaný. Nicméně jsem se rozhodl do toho jít,“ popisuje.

Oběhal úřady, získal povolení a na začátku roku 2007 se stal majitelem minipivovaru. Zpočátku pivo vařil při běžném zaměstnání, ale zanedlouho mu koníček začal přerůstat přes hlavu.

„Byl jsem pořád v práci. Buď v zaměstnání, nebo okolo piva. Nešlo to tak dál. Protože už jsem v pivovaru měl dost peněz, v zaměstnání jsem skončil a věnoval se jen pivu,“ říká Kozlíček.

Češi dokázali nabídnout jen vagón sladu. Němci byli pružnější

Největším problémem zpočátku bylo nakoupit potřebné suroviny. Před deseti lety neuměly minipivovarům vyjít vstříc třeba sladovny.

„Nebyly zvyklé prodávat slad v padesátikilových pytlích. Nabízely mi tenkrát celý vagon,“ směje se pivovarník. Suroviny nakupoval v průmyslových pivovarech, s nimiž se domluvil.

Do té doby, než oslovil jistou bavorskou sladovnu. „Ti mě úplně zaskočili. Do dvou týdnů byl u mě jejich obchodní zástupce s kompletní nabídkou veškerých sladů. To bylo někde úplně jinde než české podniky,“ vzpomíná.

Jak ale dodává, české sladovny se rostoucímu počtu minipivovarů postupně přizpůsobily, i když se zpožděním.

Milan Kozlíček profesionálně vaří pivo desátým rokem. Ročně ho vyrobí kolem 250 hektolitrů. Obětoval mu celý suterén rodinného domku v Horních Dubénkách. Nemá svou restauraci, pivo prodává na jednorázových akcích nebo dodává do několika hospod takzvaně na čtvrtou pípu, tedy do ochutnávkové nabídky regionálních speciálů.

I když by třeba zájem ze strany odběratelů byl, zvětšovat minipivovar Milan Kozlíček nechce. „Jak je to teď, na obživu to stačí,“ mávne rukou. „Nemusím mít vily, auta, bazény, abych byl šťastný. Já jsem šťastný, když pivo můžu vařit a když lidem chutná,“ říká. A když by se staral o chod větší firmy, už by pivo nevařil sám a to by ho prý nebavilo.

Jak ale dodává, na provozování minipivovaru se moc zbohatnout nedá. A naopak práce je občas až nad hlavu. „Pro malého sládka neexistují soboty, neděle. Proces výroby piva neustále běží a neptá se, jestli je svátek, nebo úterý,“ vysvětluje.

Nejčtenější

Dokažte, že remízek je remízek, tlačí finanční úřady na vlastníky půdy

Jedna z nově založených tůněk. Napřesrok jen málokdo pozná, že zde není...

Mnozí majitelé pozemků zažili v lednu nepříjemné překvapení. Museli dokazovat, že jejich příkopy či remízky nejsou...

Dvouletý chlapec z babyboxu žije u pěstounů, ovšem chtějí ho i příbuzní

Babybox v Pelhřimově

Odložený chlapec, kterého našli 18. ledna v babyboxu v Pelhřimově, se možná vrátí k biologické rodině na jih Čech....

Budiž hala, ale kam s ní? Aneb věčné téma rychlobruslařský ovál

Martina Sáblíková si jede pro rychlobruslařské zlato z trati 5000 metrů.

Už jde tak trochu o český sportovní folklor. Postavme rychlobruslařskou halu pro Martinu Sáblíkovou, ozývá se od roku...

Netrefili jsme se, přiznává magistrát a ustupuje obyvatelům údolí řeky

Parkovací plochy u soukromého parku jsou nedostatečné a tak řidiči improvizují....

Nový ostrůvek v řece - možná ne. Přeložení silnice blíž k rodinným domům - uvidíme. Vedení jihlavského magistrátu...

Ostraha Dukovan neměla pistole, hlídala tam i neschválená firma

Cvičení Safeguard Dukovany 2014, do něhož se zapojili vojáci, policisté včetně...

Státní úřad pro jadernou bezpečnost zjistil, že čtyři členové ostrahy dukovanské elektrárny neměli pistole. Provoz...

Další z rubriky

Na havlíčkobrodském sídlišti Pražská brzy zaparkuje o desítky aut víc

Ilustrační snímek

Obyvatelé bytovek na havlíčkobrodském sídlišti Pražská snáze zaparkují. Město zde dokončuje budování nových parkovacích...

Bez televize i počítačů. Fotografka nahlédla mezi nejortodoxnější Židy

Třebíčská fotografka Eliška Blažková se jako jedna z mála lidí dokázala dostat...

Před osmi lety přijela třebíčská rodačka Eliška Blažková poprvé na stáž do Izraele. Jako studentka fotografie měla...

Ostraha Dukovan neměla pistole, hlídala tam i neschválená firma

Cvičení Safeguard Dukovany 2014, do něhož se zapojili vojáci, policisté včetně...

Státní úřad pro jadernou bezpečnost zjistil, že čtyři členové ostrahy dukovanské elektrárny neměli pistole. Provoz...

Najdete na iDNES.cz