„Práce je tu ještě hodně. Přerovnáváme fond, zařazujeme nové knihy a publikace, kolegyně připravují programy pro školy,“ popisuje ředitelka knihovny Jitka Hladíková. Do toho se dodělávají poslední úpravy, jako třeba namontování rolet a žaluzií.
Všechny tyto činnosti by však za normálních okolností běžely už za provozu. „Týden jsme byli rádi, že na to máme klid. Ale už je to bez čtenářů dlouhé. Už aby se vrátili,“ říká ředitelka.
Původní brodské sídlo knihovny ve Staré radnici se veřejnosti uzavřelo 19. října. Následovalo stěhování. Kvůli šíření koronaviru se však na konci minulého roku, ani na začátku nového, otevřít nové sídlo nemohlo.
Čtenáři se v nové knihovně mají na co těšit. Novostavba se nemůže srovnávat se Starou radnicí. „Jediná výhoda Staré radnice byla, že jsme se tolik nenachodili. Všechno tam bylo malé,“ směje se Jitka Hladíková.
Nenašli odvahu spočítat, na jak dlouho místo vydrží
Největší výhodou podle ní je právě velikost nové budovy. Ta umožnila, aby se pod jednu střechu přesunuly všechny knihy a periodika, jež knihovna opatruje. To dřív bylo nemyslitelné, dvě třetiny fondu musely být mimo Starou radnici ve skladech.
„Máme tady zhruba 370 tisíc svazků a více než tři a půl tisíce titulů periodik, od každého titulu je několik desítek nebo stovek kusů,“ sečetla Hladíková. Dvě třetiny jsou jich ve výpůjčních regálech, třetina ve spodním patře v posuvných kontaktních regálech, které šetří místo.
Depozitář vypadá jako sklad velké továrny. Je desítky metrů dlouhý a podél regálů vede dlouhá ulička. Knihy jsou tu řazené podle evidenčních čísel. Část regálů je zatím prázdných.
„Míváme čistý roční přírůstek deset až 15 tisíc výtisků. Ještě jsme neměli odvahu počítat, na kolik let nám volné místo stačí,“ pousmála se ředitelka knihovny.
Kancelářské centrum i krajská digitalizační jednotka
Druhou část patra tvoří kanceláře. Těch je tu několik a připomínají spíše administrativní centrum než knihovnu. Sídlí v nich vedení knihovny, ekonomky, správce sítí i třeba lidé zajišťující metodiku ostatním knihovnám v kraji.
Jedno pracoviště tu patří krajské digitalizační jednotce. Tu knihovna do konce roku provozovala ve střední stavební škole. Digitalizují se na ní materiály archivní povahy z muzeí, galerií i ze samotného knižního fondu, které je třeba uchovat pro budoucnost.
„Autorsky volná díla jsou přístupná na internetu. Díla, na něž se vztahují autorská práva, čtenář najde v databázi a podívat se na ně může tady v knihovně,“ vysvětluje Jitka Hladíková.
„Teď tu zrovna mám německy psané noviny z jihlavského archivu,“ ukazuje pracovnice digitalizačního úseku Viera Vaněčková.
„Musím je oskenovat, v programu ořezat, zpracovat, zkontrolovat. Pak popíši strany, indexuji a vystavím to. Co je pěkné rovné, to jde rychle. Něco dokonce automatem, který si sám otáčí strany a je schopen celou knihu naskenovat sám. Jinak klikám ručně stránku po stránce,“ vysvětluje Vaněčková.
Veškeré výpůjčky čtenář vyřídí u centrálního pultu
„Klasická“ knihovna zabírá další dvě patra. V tom prvním je dětské oddělení s hracím i přednáškovým koutem. Cestou do něj čtenář projde kavárnou, multimediálním oddělením a kolem velkého přednáškového sálu pro sto lidí.
Hned u hlavního vchodu je centrální pult. „Ve staré budově musel čtenář s průkazkou z jednoho oddělení do druhého. Tady vyřeší veškeré výpůjčky na jednom místě. Když budu knihu vracet, stačí dojít k centrálnímu pultu. Při půjčení si vyberu knihu a u centrálního pultu to vyřídím,“ objasňuje mluvčí knihovny Jana Fialová.
Jen kousek od pultu se nachází chlouba havlíčkobrodské knihovny, oddělení pro handicapované. Zde jsou knihy a publikace určené pro slabozraké či nevidomé. Mnohé jsou hmatové, v Braillově písmu, jsou tu speciální audioknihy i velké stolní zvětšovací lupy.
„Havlíčkobrodská knihovna byla vůbec první, která specializované oddělení pro takto handicapované čtenáře zřídila,“ vyzdvihuje Fialová.
Monitory v regálech, unikátní automat, výtah na knihy
Ve druhém patře najdou čtenáři beletrii, naučnou literaturu, čítárnu a studovnu. Právě ta má být nejtišším místem knihovny. Klid při studiu materiálů, které z knihovny nelze vypůjčit domů, zajistí zvláštní prosklené boxy.
„Je to tady všechno otevřený prostor. Teprve uvidíme, jak velký klid tu bude, až bude knihovna plná lidí,“ podotkla Hladíková.
Aby se návštěvník v otevřeném prostoru neztratil, jsou jednotlivá oddělení na regálech označena. V každém se navíc nachází informační koutek, v němž pracovnice knihovny poradí. A pokud by ani to nestačilo, jsou přímo v některých regálech zabudované dotykové obrazovky s informačním systémem. Čtenáři podle nich zjistí, kde jakou knihu najdou.
Podobných vychytávek je nová knihovna plná. Vysočinskou raritou je například automat na vracení knih, v němž čtečka rovnou odečte vrácenou knihu z konta konkrétního čtenáře. Knihy tu ze skladu jezdí speciálním knižním výtahem. Z regálů si čtenáři mohou vysunout odkládací poličku a doslova na každém kroku mají k dispozici elektrické i datové zásuvky.
