Novoroční varhanní koncert měl téma Z českých luhů a hájů a zazněly na něm skladby českých autorů přelomu 19. a 20. století.
Na závěr varhaník přidal i vlastní zpracování díla Leoše Janáčka. "Snad mi to Janáček odpustí a nebude se na mne dívat tak přísně, jak ho známe z některých portrétů," říká Marek Buš, který upravil a mezihrami doplnil Janáčkovy Fanfáry ze Sinfonietty.
"Varhany mi učarovaly někdy v době dospívání, tehdy jsem hrál na klavír a musel chodit do hudební školy. Na varhany jsem hrát nemusel, možná právě to rozhodlo. Tatínek vedl přes třicet let chrámový sbor v třebíčské bazilice, a to prostředí mi pochopitelně učarovalo," říká varhaník, který dojíždí z Náměště nad Oslavou do Třebíče a každou neděli a svátek hraje v bazilice při bohoslužbách.
"Dokonce jsem několik let bydlel i v malém pokojíku na zámku v sousedství baziliky a mohl jsem chodit cvičit i v pantoflích," vzpomíná.
Marek Buš se narodil v roce 1964 v Třebíči a vystudoval gymnázium. Pak chtěl studovat Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Napoprvé mu to nevyšlo.
Začali za ním chodit "různí pánové a přesvědčovali, že to není vhodné". "Tak jsem na rok skončil v zámečnické dílně. Naštěstí jsem si neustřihl žádný prst," říká.
Na druhý pokus se na školu dostal, navíc působil jako hlavní varhaník katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích a vyzkoušel téměř všechny varhany v diecézi. Po třech letech v roce 1986 však ze školy odešel. "Dělal jsem požárního a bezpečnostního technika v nemocnici v Třebíči," vzpomíná.
Přednáší o tradici hudby na šlechtických dvorech
Pracoval i jako ředitel městského kulturního střediska. V roce 1993 zahájil studium religionistiky na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a dokončil si vzdělání v oboru, i když se nestal knězem. "Zjistil jsem, že by to pro mne nebylo to pravé a víc se mohu věnovat hudbě," vysvětluje a přiznává, že kdyby ho nezaujaly varhany, byl by možná strojvedoucím. "To jsem chtěl být jako malý kluk a vlaky mám rád pořád," dodává varhaník.
Varhany jsou velkou láskou Marka Buše už odmalička. V Náměšti má mimo jiné i školu na tento chrámový nástroj.
Varhany měl a má na očích pořád - už od roku 1984 je varhaníkem baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Pravidelně koncertuje nejen v České republice, ale i v zahraničí. Projel Slovensko, Rakousko i řadu míst v Německu a spolupracoval s řadou hudebních těles a sólistů. Vedle kurzu interpretace francouzské varhanní hudby studoval na Masarykově univerzitě v Brně náměšťskou hudební tradici.
V roce 2001 přijal nabídku kastelána státního zámku Náměšť nad Oslavou. Kromě péče o zámek se věnuje přednáškám o hudební tradici na šlechtických dvorech a koncertní činnosti. A na zámku má i jeden unikát. Varhany z roku 1745, které jsou jediným ve světě dochovaným nástrojem rakouského varhanáře Antona Preisingera. Patří však do podzámčí, objektu Špitálku, kde se nyní koná rekonstrukce a kam se za několik let zase vrátí.
Marek Buš je kastelán s duší hudebníka nebo spíš varhaník, co měl štěstí a dělá kastelána na zámku, ze kterého na každém kroku dýchá hudební tradice rodu Haugwitzů. Nyní je jako správce památky zavalen prací na opravách. Možná už letos v létě se tradiční Folkové prázdniny vrátí na opravené nádvoří a v příštím roce přibude na zámku další prohlídková trasa.
A co ho čeká jako varhaníka? "Teď si dám tak měsíc oddych a pustím se do příprav dalšího novoročního koncertu, výběru skladeb a jejich nácviku se věnuji téměř celý rok," říká varhaník v roli kastelána.
