Na prohlídku vily Bedřicha Zvacha se stála v Jihlavě fronta (29. září 2018).

Na prohlídku vily Bedřicha Zvacha se stála v Jihlavě fronta (29. září 2018). | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Na prohlídku prvorepublikových vil se v Jihlavě stála dlouhá fronta

  • 2
Dny architektury v Jihlavě se těší velkému zájmu veřejnosti. Na sobotní komentovanou prohlídku prvorepublikových vil v Jiráskově ulici se stála dlouhá fronta. Asi 150 lidí se nakonec muselo rozdělit na dvě skupiny, aby si výklad historičky Jany Laubové a architekta Jana Kupce mohli v klidu vyslechnout.

Příležitost prohlédnout si některé interiéry, zavzpomínat či jenom zvenku obdivovat jednotlivé stavby, si nenechali ujít milovníci architektury, pamětníci, ale i někteří bývalí nájemníci. „Přesně za tímto oknem jsem se v roce 1951 narodila,“ ukazovala s dojetím Michaela Vítková na boční okno v přízemí domu na Jiráskově 13.

Festival Den architektury si klade za cíl přiblížit prostřednictvím architektury historii, současnost a budoucnost českých i moravských měst. Zároveň cílí na architektonicky významné objekty. Jihlavští pořadatelé z ateliéru UNArchitekti vybrali k tomuto tématu příběh dvou prvorepublikových vil, které mohou být zároveň příkladem i velmi citlivé rekonstrukce.

Čerstvým důkazem je toho rodinný dům v Jiráskově ulici 13, který byl určen pro přednostu kanceláře Krajského soudu v Jihlavě - Bedřicha Zvacha a jeho rodinu. Postaven byl v roce 1924. Zvach si zvolil za stavitele Františka Petráše z Českých Budějovic. „V domě se snoubí osobitý a nezařaditelný styl architekta. Hodně si hraje v pojetí fasády s různými materiály, střídáním režného zdiva, omítek i hrázdění. Uplatněné jsou zde i jeho duté cihly petrášky, které si dal patentovat,“ říká historička Jana Laubová.

Dům minul osud jiných větších vil, které byly v 50. letech zkonfiskovány. Rodiny se musely vystěhovat a jejich vily začaly sloužit často jako mateřské školy nebo jesle. Tato vila však byla určená i nadále k rodinnému bydlení. Emílie Zvachová zde bydlela ještě v roce 1959. „Musela se vystěhovat do podkroví, kde asi velmi trpěla zimou. Dům byl celkově velmi chladný a nedal se moc dobře vytopit,“ vzpomíná pamětnice Michaela Vítková, která v domě strávila devět let svého dětství.

Nedávno dům získal nového majitele, který se rozhodl pro rekonstrukci a zároveň přístavbu nového moderního domu. Základní koncepci vytvořil architekt Karel Kupec. „Bohužel tatínek onemocněl, já jsem projekt převzal a dokončil,“ popisuje jeho syn Jan.

„Ač dům není kulturní památkou, majitelé se rozhodli jej zachovat a rekonstruovat se všemi detaily tak, aby si udržel své kvality a nezaměnitelné prvky především na fasádě. Pro potřeby nového majitele vznikla moderní novostavba, která se nevtíravě připojuje na stavbu historickou. Necloní ji ani nekonkuruje,“ chválí Laubová.

Prohlídka domu českého vlastence a primáře chirurgie

Druhá ze sobotních jihlavských prohlídek vedla do vily Anny a Vítězslava Hornových, která vznikla v roce 1932 na návrh architekta Bohumíra Čermáka. Český vlastenec Vítězslav Horn byl primářem chirurgie jihlavské nemocnice a následně i jejím ředitelem. Hornovým přáním bylo vytvořit reprezentativní budovu, která však musí sloužit i rodinnému bydlení. „Čermák vytvořil funkční a moderní dům. Charakteristická je čistá forma,“ popsala Laubová.

Čtyřpodlažní budova oplývá velkou zahradou, kde měli Hornovi tenisový kurt, pergolu i kruhový bazén. „Protože byli velcí milovníci automobilů, měli také rozměrnou dvojgaráž,“ říká.

V přízemí domu byly reprezentační prostory. Nacházela se tam velká jídelna, společenská místnost a rozlehlá pracovna s knihovnou. V patře byly ložnice dětí a rodičů, dva hostinské pokoje s vlastní koupelnou a zabudovanými umyvadly. V suterénu byl pokoj pro správce.

O životě ve vile i v prvorepublikové Jihlavě vypráví nejmladší z Hornových synů ve svých pamětech. Nesou název „Jak jsem přežil. Život českého lékaře“. Mimo jiné se v knize dočtete i toto: „Dům prostě neposkytoval příliš soukromí…., navíc byl náročný na údržbu po stránce personální i finanční. Spíše než k rodinnému bydlení se stavba hodila k reprezentačním účelům.“

Těžké časy nastaly pro Hornovy s nástupem fašismu. Celou válku byl Vítězslav Horn vězněn v koncentračním táboře pro své vlastenecké postoje. Ale těžká životní zkouška jej čekala i po únoru 1948. Komunisté ho nejprve zbavili ředitelského místa a s celou rodinou byl vystěhován. Nemovitost byla vyvlastněna a dlouhá léta sloužila jako mateřská škola. V roce 1991 byl dům navrácen dědicům, kteří jej prodali. Nový majitel jej nechal citlivě zrekonstruovat ve snaze zachovat původní Čermákovu koncepci. Sídlí zde firma zabývající se počítačovými systémy.

Dny architektury budou v Jihlavě pokračovat i v neděli. Na programu je prohlídka takzvaného Legiodomu.