Bylo to od té paní jistě velmi hezké, že se té malé ujala. Riziko však bylo dost omezené. Podle dohody z konference na Berlínském jezeře Wannsee, na řece Havel, byli židovští míšenci mladší 15 roků ponecháni s rodiči.

Teprve, když se dožili 15 roků, začaly se o ně zajímat nacionálně socialistické úřadovny.

Můj bratr Josef se 15 let dožil v létě 1944, musel do transportu do Terezína, z Terezína pak po několika týdnech do transportu do Birkenau, tam zahynul v krematoriu IV přímo po příjezdu. Já a moje sestra jme přežili, mně bylo 1945 7 roků, sestře 5. Tatínek zemřel ve vězení Gestápa Brno už na podzim 1941, ve věku 51 roků.

Větší problémy mohla paní mít až s internacionálními socialisty, po 1948. Mnozí z jejich funkcionářů pocházelo z Ruska a byli to zpravidla agresivní antisemité.