Skutečně extrémní množství této houby nedávno objevil mykolog Oldřich Pojezný v Novém Městě na Moravě. „Jde o pozemek mojí vnučky na místě bývalého zahradnictví. Rostly tam kdysi různé stromy, přičemž po některých zůstaly pařezy a zbytky kmenů,“ přiblížil Pojezný.
A právě torzo jednoho ze stromů – jilmu horského – obsypaly obrovské trsy penízovky. „Vnučka mi chtěla tuto houbařskou nadílku dát jako překvapení k Vánocům. Bohužel jsem ho odhalil předčasně,“ usmívá se mykolog.
Na penízovku sametonohou, jíž se říká také vánoční houba, mohou lidé narazit nejčastěji na tlejícím dřevě listnatých stromů. Rostou v lesích, podél řek, ale třeba i v zahradách či parcích.
„Začíná růst většinou koncem listopadu a končí zhruba v březnu. Je zajímavostí, že její plodnice mohou zmrznout, ale jak přijde obleva, pokračují bez úhony ve vývoji,“ nastínil Pojezný.
I přes svůj poněkud slizký povrch je žlutě až oranžově zbarvená houba se sametovou nohou kulinářsky velmi ceněná – má vynikající, intenzivní chuť. Zužitkovat se dá třeba do polévek či omáček. Ceněna je však i pro své léčivé účinky. V lidovém léčitelství se používá jako přírodní antibiotikum, proti zánětům, stresu či na posílení imunity.
14. ledna 2021 |