Tehdy jel na kolejích mezi Křižanovem a Velkým Meziříčím vlak s cestujícími, ale bez strojvedoucího. Ten pospíchal za ním pěšky po kolejích. Ve filmu představuje uříceného mašinfíru, jenž se marně snaží doběhnout svůj vlak, herec Václav Kopta.
Ve skutečnosti tehdy před třemi lety v únoru dopadlo všechno dobře. Nikdo se nezranil a škoda byla nulová. Pro jedenáct cestujících, kteří ve vlaku byli a věděli, že se samovolně rozjeli a nikdo je neřídí, se to stalo nezapomenutelným zážitkem. Obzvlášť když jim tenkrát k zastavení nepomohlo ani zatažení záchranné brzdy.
„Pan režisér dle svých vyjádření vycházel i z naší závěrečné zprávy k mimořádné události,“ popisuje Martin Drápal, mluvčí Drážní inspekce.
Nejprve samovolné zastavení
Co se tedy 19. února před třemi lety podle vyšetřování přesně stalo?
V ten zimní den bylo pěkné počasí: jasno, teploměr ukazoval šest stupňů nad nulou. Strojvedoucí byl ten den v práci již od půl třetí v noci. Jím řízený vlak, který se stal později inspirací pro filmaře, odjel z Velkého Meziříčí v 8:44. To ještě cestující netušili, že se na stejné místo brzy zase nedobrovolně vrátí. Strojvedoucí zamířil směrem ke Křižanovu. Jenže po deváté hodině se na vlaku projevila závada a ten samovolně zastavil. Problém se týkal takzvané střadačové brzdy.
„Střadačová parkovací brzda slouží k zabrzdění odstaveného vozu obdobně jako ruční brzda,“ uvádí se ve zprávě Drážní inspekce. Závadu strojvedoucí odstranil vypnutím a zapnutím této brzdy. A vlak se opět rozjel. Jenže po dalších osmdesáti metrech znovu sám zastavil. Závada se opakovala. Mašinfíra problém telefonicky konzultoval s jiným svým kolegou. „Na stanovišti měl manuál, jak při této závadě postupovat, avšak na ten se nepodíval,“ uvádí se ve zprávě.
Strojvedoucí vlak zajistil a šel problém odstranit do prostoru vyhrazeného pro cestující, kde byl slyšet únik vzduchu. Skříňky s ventily, ke kterým se potřeboval dostat, se nacházejí pod sedačkami. Později popisoval vyšetřovatelům, že z důvodu špatného přístupu k ventilům prováděl úkony spíše intuitivně. Předtím musel žádat některé cestující o přesednutí, aby se dostal ke skříňkám.
Dveře se zavřely
Jelikož prý cestující na strojvedoucího mluvili, nemohl se podle vyjádření ve zprávě plně soustředit na odstranění závady. Lidem nicméně řekl, že se mu to podaří rychle.
V opravě pak šel pokračovat i mimo vlak. Ten se ale najednou sám rozjel po svažitém terénu. Přesněji začal couvat zpět směrem do Velkého Meziříčí. Zároveň se automaticky uzavřely dveře a strojvedoucí už nemohl nastoupit dovnitř. Vzal tedy mobil a rychle zavolal výpravčímu do Meziříčí. Řekl mu, co se děje. „Poté se vydal pěšky za vlakem,“ pokračuje zpráva Drážní inspekce. Na hodinách bylo právě 9:14.
Meziříčský výpravčí zatím očekával vlak s připravenými zarážkami. Spěchajícímu a vystresovanému strojvedoucímu zatím zavolal další výpravčí, tentokrát z Křižanova, kam měl vlak původně dojet. Oznámil strojvedoucímu, že ve vlaku jede i jeho dcera. Mašinfíra vyzval výpravčího, aby navigoval svou dceru k aktivaci magnetické brzdy ve vlaku.
Někdo vykřikl
Dcera později popisovala, co se dělo ve vlaku. Když se rozjel, někdo vykřikl, že strojvedoucí zůstal venku. Dcera tedy zavolala otci na stanici do Křižanova. Ten jí řekl, ať zatáhne záchrannou brzdu. Poslechla, strhla plombu, zatáhla, ale vlak jel i tak dál.
Otec ji tedy navigoval do kabiny strojvedoucího. I tam zatáhla za další brzdu. Jenže vlak stále pokračoval dál, nešel zastavit. Dcera výpravčího později ještě uvedla, že se necítila ohrožena, protože podle ní vlak nejel velkou rychlostí.
Následně bylo zjištěno, že kvůli manipulaci se vzduchovými ventily nefungovala ani záchranná brzda, za kterou dcera zatáhla. „Avšak jejím stržením došlo k aktivaci alespoň elektromagnetické kolejnicové brzdy, která svou činností dokázala vlak přibrzďovat na rychlost asi 20 kilometrů za hodinu až do jeho samovolného zastavení ve Velkém Meziříčí.
Neovládaný vlak ujel nakonec přes čtyři kilometry. Trvalo mu to necelých čtrnáct minut. Ve Velkém Meziříčí ještě víc zpomalil a pak sám zastavil. Výpravčí ho hned zarážkami zabezpečil proti dalšímu pohybu. Dveře se otevřely a cestující ihned vystoupili a opustili stanici.
Přiběhl za půl hodiny
Podle vyšetřování byla příčinou ujetí vlaku nesprávná manipulace se vzduchovými ventily brzdového systému při odstraňování závady. Později bylo zjištěno, že závada, kvůli níž vlak sám zastavil, bylo netěsné šroubení hadice přívodu vzduchu pro ovládání parkovací – střadačové – brzdy.
Strojvedoucí spěchal nakonec za vlakem po kolejích asi půl hodiny. Po příchodu se podrobil dechové zkoušce. Ta prokázala, že před jízdou nepil alkohol.
„Vlivem stresu nebyl schopen určit přesně kilometr traťové koleje, ze kterého neovládaný vlak ujel,“ uvádí dále zpráva. Tím tehdy směna strojvůdci skončila.
Podle drah jde o pracovníka, který svou profesi dělá od roku 1991 a na trati Studenec–Křižanov jezdil do té doby několikrát týdně.
„Zmíněný strojvedoucí je bezproblémový dlouholetý zaměstnanec, který udělal ojedinělou chybu při obsluze nové střadačové brzdy. Ta se používá například při odstavení vozidel. Okamžitě po této události byla přijata opatření a především došlo k opakovanému proškolení strojvedoucích z obsluhy střadačové brzdy,“ uvedl Petr Šťáhlavský, mluvčí Českých drah.
Režisér Havelka, který byl inspirován tímto případem, obsadil do rolí cestujících například Janu Plodkovou, Jenovéfu Bokovou, Aloise Švehlíka, Jaroslava Plesla či Igora Chmelu. Při jihlavském promítání tohoto filmu byly slyšet u diváků výbuchy smíchu. Skutečný motiv telefonování dcery s výpravčím filmaři nepoužili. Před kamerou zatáhla záchrannou brzdu bez výsledku ve své roli Jenovéfa Boková.
Film do minulé neděle zatím vydělal na tržbách necelých třináct milionů korun. Přišlo na něj do kin od premiéry za únor téměř 83 tisíc diváků.
