Zlomené ruce, nohy, otřes mozku nebo naražená kostrč z uklouznutí na zledovatělých chodnících. Letošní zima dává o sobě vědět i tímto způsobem.
„Například v minulém týdnu jsme ošetřovali v průměru deset takových úrazů denně. Nejčastěji to byly zlomené ruce a zápěstí způsobené pádem na chodnících. Šlo o lehká až středně těžká zranění,“ potvrdila mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.
Zodpovědnost za úklid obecních chodníků mají od roku 2009 jejich vlastníci, tedy ve většině případů města a obce. Od roku 2016 pak i jejich správci.
V Jihlavě to jsou například Služby města Jihlavy (SMJ), v Havlíčkově Brodě zase Technické služby Havlíčkův Brod, se kterými má město uzavřenou smlouvu. A právě na ně se mohou lidé obracet se žádostmi o odškodnění za úraz.
Radnice i správci jsou proti takovým případům pojištění. „Událost řeší pojišťovna. Ta rozhoduje, zda vyhoví,“ říká Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy.
Chodník se uklízel ráno. Když spadnete odpoledne, máte smůlu
Získat odškodnění za zlomenou ruku či nohu však není nic snadného. Pokud má například chodec nevhodnou obuv, nebo mohl jít třeba po druhé straně chodníku, peníze nedostane.
Stejně tak pokud se prokáže, že technické služby chodník uklidily třeba v ranních hodinách, ale úraz se stal odpoledne.
Odškodnění za úrazy na chodnících v JihlavěMagistrát v letech 2010 až 2015 přijal celkem 185 žádostí. Z nich bylo skutečně odškodněno 90. Vyplaceno bylo 1,91 milionu korun. Pouhých 90 tisíc korun z toho činila spoluúčast města, zbytek hradila pojišťovna. V letech 2016 až 2019 přišlo na magistrát 27 žádostí. Ke dnešnímu dni jsou z nich odškodněny pouze tři případy, další tři dosud nejsou uzavřené. Pojišťovna dosud vyplatila 159 783 korun, spoluúčast města byla v tomto období nulová. Zdroj: Magistrát města Jihlavy |
„Moje žena před několika lety uklouzla na zledovatělém chodníku před Základní uměleckou školou v Jihlavě. Měla otřes mozku, ztrátu paměti a tři dny byla v nemocnici. Odškodnění nedostala. Argumentem bylo, že chodník byl v ranních hodinách ošetřen. Ještě teď, když si na to vzpomenu, jsem naštvaný,“ líčí například pan Martin z Jihlavy.
Stává se, že některé případy musí řešit i soud. „Na město byla za celou dobu podána pouze jedna žaloba. Soud náhradu škody nepřiznal,“ uvedla Aneta Hrdličková z kanceláře primátorky.
Poté, co před deseti lety začal platit takzvaný chodníkový zákon, počet žádostí o náhradu z obvyklých šesti až osmi případů ročně skokově stoupl a města zpřísnila pravidla pro odškodnění. Například jihlavský magistrát evidoval v roce 2010 celkem 76 žádostí a další rok 42.
„Neupírám nikomu nárok na odškodnění, pokud škodu utrpěl. Nelze ale vyplácet odškodné za úrazy, které se nestaly, nebo byly hlášeny jako úrazy na chodníku města, ale staly se jinde. Úřad to bude důsledně prověřovat,“ vysvětloval v roce 2010 tehdejší jihlavský primátor Jaroslav Vymazal.
Zavolat policii, vyfotit chodník i boty a sehnat očité svědky
Pokud se stane úraz, neměl by dotyčný myslet jenom na to, jak se rychle dostat k lékaři, ale i na to, jak zajistit co nejvíce důkazů o svém pádu na neuklizeném chodníku. Zraněný by měl například ideálně zavolat městskou policii, aby se situace stihla zadokumentovat.
„Je vhodné pořídit fotodokumentaci daného místa, aby bylo možné dokázat, že město nesplnilo svoji zákonnou povinnost a ve stanovené lhůtě a dané místo nebylo ošetřeno. Rovněž je dobré pořídit snímek obuvi, kterou měl poškozený v době úrazu na nohou,“ radí mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Její kolegyně z Havlíčkova Brodu Alena Doležalová ještě dodává, že by si měl dotyčný zajistit i svědky události včetně jejich adres a telefonů.
Potřebné tiskopisy k podání žádosti o odškodnění jsou k dohledání na webových stránkách měst nebo společností, které komunikace spravují. „Před podáním požadavku na odškodné je vhodné si nejdříve zjistit, zda je komunikace, na které se úraz stal, vůbec ve vlastnictví města,“ dodává Martakidisová.
Při jednání s úřady uspěje jen zlomek žadatelů o odškodnění
Nejvíc peněz jako odškodnění za úraz na kluzkém povrchu musela z pěti bývalých okresních měst na Vysočině vyplatit Jihlava. Od roku 2010 eviduje celkem 212 žádostí na odškodnění. Vyhověno bylo 93 žadatelům, jimž byly vyplaceny více než dva miliony korun. Spoluúčast města a SMJ činila 90 tisíc korun, zbytek zaplatila pojišťovna. Tři případy ještě nejsou uzavřené.
V Pelhřimově bylo podle mluvčí městského úřadu Andrey Unterfrancové za posledních šest let vyplaceno celkem 316 tisíc korun, a to v pěti případech. Ani jeden nemusel řešit soud.
Havlíčkův Brod eviduje od roku 2014 celkem 12 žádostí o náhradu škody. V roce 2016 město muselo zaplatit jednomu žadateli téměř 56 tisíc korun.
„Od roku 2014 nebyly žádné případy odškodnění za vzniklý úraz řešeny soudem. Pouze v předchozím období byl soudně řešen jeden případ. Poškozenému bylo vyplaceno 25 tisíc korun,“ poznamenala Alena Dvořáková.
To v Třebíči nemuseli za posledních deset let vyplácet za úraz způsobený na chodníku ani korunu. Před soudem však nakonec skončily tři případy. „Ve dvou z nich jsme byli zbaveni odpovědnosti za úraz, třetí ještě nebyl pravomocně ukončen,“ upozornila Irini Martakidisová.
Letos se na radnicích bývalých pěti okresních měst sešly zatím jenom dvě žádosti o náhradu škody. V obou případech jde o Havlíčkův Brod. K událostem došlo už v loňském roce, ale žádost byla podána až letos.
Pohyb po nevyzpytatelných chodnících v zimním období je problémem hlavně pro seniory. Někteří na venkovní vycházky raději dobrovolně rezignovali.
Zlomenina nebo jiný úraz v pokročilém věku může mít i fatální důsledky. „Dostala jsem od rodiny zákaz vycházek. Nákupy mi obstarávají děti,“ poznamenala třeba seniorka žijící v centru Jihlavy.
